Trumpova cla pod lupou: Jaké sazbě čelí Česko? A proč je na tom Slovensko nejhůře?

Takto definovaná efektivní celní sazba je vhodným ukazatelem míry protekcionismu, jež na základě květnových dat skokově narostla. Zatížení Evropské unie činí 13,5 %, napříč jednotlivými státy jsou však viditelné rozdíly. Nejvyššímu efektivnímu clu s téměř 25% sazbou čelí Slovensko. Česko je naopak vystaveno podprůměrné celní zátěži na úrovni 12,6 %, přesto se však jedná o podstatný nárůst z průměrných 3,4 % v poslední dekádě.

Jak to, že je mezi Českem a Slovenskem takový rozdíl? Jde primárně o strukturu vývozů do USA. Slovensko exportuje zejména luxusní automobily, které jsou zatíženy jak původní sazbou 2,5 %, tak i dodatečným 10% recipročním clem a 25% specificky na automobily. A právě to jej v této chvíli činí velmi zranitelným. Česko naproti tomu do Ameriky žádná vozidla nevyváží a část celkově nevelkého exportu není – vyjma recipročních cel – zatížena dodatečnou daní vůbec, jako například farmaceutické výrobky.

Zajímavý je i pohled na nejvýznamnější obchodní partnery Spojených států. V případě Číny činí efektivní clo lehce přes 50 %, zhruba čtyřnásobek dlouhodobého průměru. Skokovému nárůstu čelí i Mexiko (25,2 %), ale ještě výrazněji Kanada, u které došlo k nárůstu z 0,7 % na 21,1 %. Celkově pak Amerika uvaluje na veškeré dovážené zboží efektivní clo ve výši 20,1 %.

Pokud dojde na začátku srpna k naplnění Trumpových hrozeb zvýšení cel vůči největším obchodním partnerům, pak je potřeba počítat s dalším skokovým nárůstem protekcionismu. Přestože je nejistota ohledně dalších Trumpových kroků extrémní, vůči EU vidíme prostor pro vyjednávání a nakonec i rozumnou dohodu. Z pohledu makroekonomických dopadů americké celní politiky bude zásadní sledovat nejen výši plošných sazeb, ale také sektorových cel, vůči nimž jsou jednotlivé evropské státy různě zranitelné.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking