Z pohledu Fedu se bude hrát o pravděpodobnost růstu sazeb na březnovém zasedání – ta sice za poslední dva týdny narostla, ale stále je “jen” na 40 %. Zvýšit šance by teoreticky mohl dnešním večerním vystoupením před kongresem Donald Trump – pokud by přišel s bližšími detaily daňových a rozpočtových plánů. Současně je pravděpodobné, že inflace v USA (Fedem preferované měřítko – PCE core) v tomto týdnu poprvé od roku 2012 zdolá hranici 2 %. I to by teoreticky mohlo pomoci krátkým výnosům směrem vzhůru. Rozhodující prst na spoušti ale drží Janet Yellenová, která v pátek bude mít poslední velké vystoupení před březnovým zasedáním Fedu. Trhy budou s napětím čekat, zda více poodkryje karty, anebo zda nechá před novou březnovou prognózou Fedu a výsledkem únorových čísel z trhu práce (až příští týden) ještě všechny možnosti otevřené.
Z pohledu ECB bude jednoznačně nejzajímavějším číslem čtvrteční inflace. Očekáváme, že především díky pohonným hmotám a potravinám zdolá poprvé za poslední čtyři roky oficiální inflační cíl (2 %). Jádrová inflace však zůstane stabilně nízká (odhadujeme 0,9 %), a proto ECB nebude s ústupem z měnové expanze v nejbližších měsících nijak spěchat. Zvlášť když únor s vysokou pravděpodobností označkuje inflační vrchol a Evropu současně v nejbližších měsících čeká série potenciálně výbušných politických situací (start tvrdých jednání o brexitu, francouzské a nizozemské volby a další). Jakékoliv zmínky o brzkém ukončení QE by mohly v tuto chvíli přivodit ještě větší bolehlav periferním dluhopisovým trhům – rozpětí mezi italským a německým desetiletým dluhopisem si ke konci uplynulého týdne znovu sáhlo na tříletá maxima.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
