Trump přitvrzuje, vůči EU oznámil 30% clo. Nemusí však jít o hotovou věc

Pro Evropu jde o nad očekávání vysoké clo – v dubnu ohlásila americká administrativa 20% reciproční sazbu a v průběhu posledních dní se zdálo, že na stole může být i výhodnější dohoda. K navýšení celní sazby přitom došlo bez zjevného důvodu, což dokládá nejen přetrvávající chaos, ale také absenci ekonomické logiky v rámci obchodní politiky. Americký prezident zároveň znovu ukázal, že jediná jistota spojená s jeho prezidenstvím je nepředvídatelnost.

Základní otázkou nyní je, zda nová cla opravdu začnou platit prvního srpna. To teď neví nikdo a možná ani sám Donald Trump. Americký prezident každopádně odložil platnost cel už dvakrát a z našeho pohledu se tak klidně může stát znovu. Aktuální návrh proto nebereme za hotovou věc. Do konce července zbývají téměř tři týdny, což dává prostor pro další jednání mezi USA a EU. Šéfka komise Ursula von der Leyenová ostatně v neděli potvrdila ochotu dále jednat s tím, že EU prozatím nebude implementovat žádná odvetná opatření.

Pokud by se nepodařilo vyjednat nižší celní sazbu, pro Evropu i Česko by šlo o tvrdý zásah do ekonomiky. Přímé dopady by výrazně pocítilo Německo, pro nějž je Amerika hlavním exportním odbytištěm zhruba s 10% podílem. Česko by nečelilo významným přímým dopadům (vývozy do USA představují jen 2,5 %), ale zejména těm nepřímým – tedy skrze německé dodavatelské řetězce a slabší růst v eurozóně. Pod tlak by se dostal především průmysl, který se teprve v posledních měsících začal stabilizovat.

Dle našich citlivostních scénářů odhadujeme, že 30 % clo by snížilo růst českého HDP kumulativně zhruba o jeden procentní bod v tomto a příštím roce. Jde však o velmi nejisté odhady a v zásadě se můžeme pohybovat kdekoli v rozmezí 0,5 pb – 2 pb. A to i v závislosti na razanci případné odvety ze strany EU. Ta by zřejmě nevolila plošná, ale selektivní cla na sektory a konkrétní zboží, kde to Trumpovu administrativu může bolet nejvíce.

Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking