Trhy věří, že Fed zkrotí inflaci

Připomeňme, že nyní američtí centrální bankéři vidí ve své většině růst sazeb o 50 bazických bodů v roce 2023 (na rozdíl od “březnové” nuly) a navíc se mezi 18 hlasy našlo sedm, jež by chtělo zvýšit úroky již v roce 2022. Rizika vyšší inflace přitom vnímá (oproti prognóze) 13 bankéřů z 18 (naposledy to bylo pouze 5). Šéf Fedu Powell už pak jasně jestřábí vzkaz trhu nedokázal potlačit. Počáteční růst amerických výnosů však vzal během včerejší seance rychle za své – tedy alespoň na dlouhém konci křivky. Proč? Trhy jednoduše Fedu věří a část investorů oceňuje připravenost jednat proti inflaci spíše dříve nežli později. Americký desetiletý výnos proto po středečním nárůstu o 8 bps včera zase o 7 bps spadnul…, a to zejména díky nižším inflačním očekáváním.

Dá se říct, že nijak tragicky neprožívají poměrně výrazný obrat Fedu ani akciové trhy. Index S&P500 zůstal po středečních ztrátách včera již prakticky beze změn a pohybuje se stále méně než 1 % pod pondělními historickými maximy. Dává to jistý smysl. Vyšší sazby sice rizikovým aktivům včetně akcií tradičně příliš nepřejí, trhy jsou ale daleko radši, pokud si centrální banka inflační rizika včas uvědomí a začne sazby zvedat postupně. Pozdní start a destabilizace inflačních očekávání by mohly vést k tomu, že Fed bude trhy v budoucnu dotlačen k daleko agresivnějšímu postupu, který na ekonomiku zapůsobí jako zbytečně “studená sprcha”.

Zdaleka ne všem se ovšem daří. Na prvním místě jsou zasaženi výrobci materiálů a energií, kteří se vezli jako první na dnešní vlně “zdražování”. Stejně tak jsou zasaženy všechny pojistky proti inflaci v čele se zlatem – to druhý den v řadě prudce ztrácí (přes 2 %). A také upadly v nemilost měny na rozvíjejících se trzích. Ty by rády viděly co nejdelší období stabilně nízkých amerických sazeb a slabého dolaru. Od Fedu dostaly pravý opak a napětí se přenáší i na středoevropské devizové trhy…, koruna ztrácí druhý den v řadě a pohybuje se okolo 25,50 EUR/CZK.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance