Trhy se bojí ztráty ruského plynu a ropy. Co to může znamenat pro Česko?

Strach z uvalení sankcí na ruské vývozy ropy a plynu vyhnal obě komodity extrémně vysoko (ropa nad 130 USD/barel a plyn výrazně nad 200 EUR/MWh). V takové situaci má Západ jednoduše zaděláno na nový stagflační šok, zatímco Rusko inkasuje “tučné” platby za o poznání dražší plyn a ropu. Co z toho plyne? Pokud chce Evropa a USA Rusko skutečně potrestat, musí se od dodávek ropy a plynu jednoduše odstřihnout.

Spojené státy již proto včera oznámily zákaz dovozu jakékoliv ruské ropy. Evropská závislost je však, zejména na zemním plynu z Ruska, o poznání výraznější než v USA. Think tank Bruegel odhaduje, že úplný výpadek dodávek ruského plynu by vedl k tomu, že EU nebude schopna před příští zimou doplnit zásoby a za neměnných podmínek by musela Evropa omezit svoji spotřebu plynu o zhruba 400TWh (10-15 %).Střednědobě by EU měla dokázat (pokud to bude hlavní politická priorita) výrazně snížit svoji závislost na plynu z Ruska. Celkově se podílí “jen” zhruba 8 % na dodávkách primární energie v Unii. Před další zimou to ale může být složité. Navíc závislost na plynu z Ruska je v EU nerovnoměrná a bude zapotřebí dohodnout mechanismus, kterým bude možné solidárně “sdílet náklady” při eventuálním zavření ruských kohoutků.

To je kriticky důležitá otázka zejména pro Česko, kde je prakticky veškerý domácí plyn původem z Ruska. Pokud by došlo k vynucenému poklesu spotřeby plynu v české ekonomice o 10-15 %, je podle našich odhadů pravděpodobné, že by to skrze omezený výkon průmyslu z českého HDP mohlo vzít 1,5-2 %. V tuto chvíli zatím počítáme v základním scénáři s tím, že na českou ekonomiku dopadne primárně vyšší energetická inflace skrze nižší příjmy domácností a jejich opatrnější spotřebu. Úplné odstřižení od ruského plynu by však letos a na začátku příštího roku zasáhlo českou ekonomiku výrazněji.

^REKLAMA

Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance