02. 02. 2026
Startuje klíčový týden pro české sazby, čeká nás lednová inflace a zasedání ČNB
Startuje týden, který může českými trhy zamávat. Čekají nás totiž hned dvě velmi důležité události. Za prvé lednová inflace, kterou je tradičně velmi složitě predikovat a která současně nastaví cenovou laťku pro zbytek roku. A pak zasedání České národní banky, která bude mít v ruce kromě lednové inflace také zbrusu novou makroekonomickou prognózu. V posledních týdnech přitom na trhu přibylo “holubičích” signálů, které vrací do hry v tomto roce scénář dalšího mírného snížení základní úrokové sazby.
Investoři s lehkým poklesem sazeb v tuto chvíli v zásadě počítají, což potvrzuje postupný pokles dvouletých a tříletých swapových sazeb viditelně pod úroveň základní sazby (CZK 2 roky je aktuálně lehce pod 3,40 %). Jak moc brát scénář dalšího poklesu vážně by měly napovědět právě události tohoto týdne. Na co tedy konkrétně zaměřit svoji pozornost?
V lednové inflaci půjde o dvě věci – jak výrazně nakonec poklesne celková inflace pod hranici 2 % a zda v segmentu služeb zůstane zvýšené inflační momentum (aktuálně lehce přes 5 %). Celková inflace může pod tlakem zejména nižších cen elektrické energie a některých potravin poklesnout ještě o něco výrazněji, než předpokládá trh (náš odhad 1,5 % versus tržních 1,6 %). Ceny služeb (tradičně v lednu přeceňovaných) však dál porostou velmi svižně – ať už se jedná o pohostinství, hoteliérství nebo nájmy (předpokládáme, že se momentum udrží v blízkosti 5 %). V takovém případě by ČNB měla zůstat dál “obezřetná” a výrazný pokles inflace v roce 2026 “ignorovat” jako čistě dočasný fenomén.
Situace se může vyvinout jinak, pokud bychom viděli, že zvolňuje i momentum v segmentu služeb – s tím sice v tuto chvíli kvůli napjaté situaci na trhu práce nepočítáme, ale vyloučit to samozřejmě nelze (v případě kultury a rekreace již momentum na konci uplynulého roku lehce zvolnilo). Druhým důvodem pro změnu hodnocení by mohl být ještě daleko výraznější pokles celkové inflace, než předpokládáme (k 1,3 % a níže), a to zejména v důsledku výraznějšího zlevnění vybraných potravin (které se odhadují jen velmi složitě). Věcně vzato, by sice takové překvapení bankovní radu nemělo “rozhodit” – výkyvy v potravinách jsou z povahy věci dočasné, stejně tak jako v případě cen energií. Na druhou stranu tak nízká celková inflační laťka by na psychologii centrálních bankéřů bezesporu působila, zvlášť na přelomu jara a léta, kdy bude meziroční inflace nejnižší.
A právě postoj bankovní rady k velmi nízké letošní inflaci a vyznění prognózy budou klíčové věci, které budeme sledovat na únorovém zasedání ČNB. Je možné, že někdo z členů bankovní rady již v únoru zvedne ruku pro snížení sazeb, ale skutečně “vážnou” debatu nad dalším poklesem sazeb čekáme spíše až v květnu nebo eventuálně v srpnu. Z komentářů guvernéra Michla (před novináři) a viceguvernéra Fraita (před analytiky) budeme pak chtít vyčíst především to, jak moc se posunulo hodnocení rizik od pro-inflačních k proti-inflačním a jak silná panuje aktuálně shoda uvnitř bankovní rady. To vše v kombinaci s výsledkem inflace by nám mělo pomoci odpovědět na klíčovou tržní otázku, jak pravděpodobný je letos další pokles českých sazeb…
REKLAMA
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
