12. 03. 2026
Stabilita sazeb ČNB asi nekončí, rozpočtové provizorium asi ano
Podle člena bankovní rady ČNB Jana Kubíčka nemusí ČNB na globální nárůst cen ropy reagovat zvyšováním úrokových sazeb (připojil se tak k názoru dalšího člena BR Jakuba Seidlera publikovanému v pondělí). Upozornil, že ceny ropy na delších časových horizontech vzrostly mnohem méně, což podle něj naznačuje, že komoditní trhy považují současnou situaci za dočasnou. Relativně velkou rezervu pro absorpci ropného šoku představuje podle něj skutečnost, že celková inflace v České republice je výrazně nižší než jádrová inflace. Celkový růst cen by se tedy měl udržet „pohodlně“ v cílovém intervalu 1 % – 3 %.
Kubíček se vyslovil i obecněji ke stavu české ekonomiky: „Reálná ekonomika mi signalizuje, že úroveň 3,5 % není restriktivní (…). I kdybych se snažil ignorovat krizi na Blízkém východě, stále bych neviděl důvod ke snížení sazeb. (…) Stále neexistuje jasný trend směrem k dvouprocentní jádrové inflaci, takže práci nepovažuji za dokončenou.“
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh státního rozpočtu na letošní rok (po mírných úpravách na základě pozměňovacích návrhů poslanců vládní koalice v objemu lehce přes 1 mld. Kč). Schválený rozpočet vykazuje deficit 310 mld. Kč. Po podpisu prezidentem (který už avizoval, že zákon vetovat nebude) vyjde zákon ve Sbírce, a rozpočtové provizorium tím okamžikem skončí. Následně byly schváleny také návrhy rozpočtů státních fondů, mj. Státního fondu dopravní infrastruktury – ano, toho, jehož rozpočet Fialova vláda zcela nepochopitelně (a v rozporu s legislativou) navrhla loni na podzim s mankem v rozsahu téměř 40 mld. Kč.
Plánovaný deficit 310 mld. Kč je zhruba šest desítek miliard nad limitem plynoucím ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ministerstvo financí ani nikdo jiný zatím nepředložil solidní právní analýzu, která by prokázala, že se o konflikt se zákonem nejedná. Z hlediska základního evropského limitu 3 % HDP je deficit zhruba v pořádku: 3 % HDP činí letos kolem 270 mld. Kč, což po navýšení o očekávaný přebytek zbylých částí sektoru vládních institucí (zejm. kraje a obce) v objemu několika desítek miliard vskutku dává státnímu rozpočtu možnost deficitu zřetelně přes 300 mld. Kč. Dokud přísnější, národní norma platí v aktuální podobě, zákon o státním rozpočtu by samozřejmě měl být v souladu i s ní. Ale prostě není.
Na druhé straně je třeba připsat nynější ministryni financí plusový bod za to, že odmítla (pro mě jen stěží pochopitelný) návrh ODS snížit zdanění pohonných hmot, aby se ztlumil dopad zdražení ropy na rozpočty firem a domácností.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
