Společný záchranný fond je přelomový, euro i koruna po právu sílí

EU má fiskální kapacitu nevídaných rozměrů a poprvé půjdou z Bruselu penize na společnou podporu ekonomiky v recesi. Nový nástroj na rozdíl od poslední finanční krize nebude chtít výměnou za evropské peníze po národních vládách úspory. Naopak, velká část peněz má za cíl skrze podporu investic jednoduše rozhýbat zamrzlou domácí poptávku. Velké neshody sice stále přetrvávají a spořivé státy v čele s Holandskem by určitě dávaly přednost čistě národním řešením. Společný fond však nakonec spatřil světlo světa a kdykoliv v budoucnu může zafungovat jako precedent.I když je to to poslední, co by si dnes Finové, Rakušané a Holanďané přáli, ze záchranného fondu nakonec může vyrůst trvalejší řešení. Ne, že by byl rozpočet EU trvale takto vysoký. To by musel společný rozpočet časem nahradit národní, a to je kvůli velkému rozdílu v sociálních politikách i daňových systémech zatím stále “scifi”. Co si však lze představit je EU, která ode dneška bude jakoukoliv další recesi řešit společně. A Brusel nebude fungovat jen jako “policista” kontrolující stav národních veřejných financí.
To by do značné míry řešilo i dilema ECB, jak dál provádět měnovou politiku. Těžko si představit u německého ústavního soudu žalobu na ECB, která na místo italských nebo španělských dluhopisů jednoduše nakupuje ve velkém společné dluhopisy vydané Evropskou komisí.

Na stole samozřejmě zůstává řada problémů. Zejména, jak dobře podmínit uvolňování prostředků tak, aby členské země prováděly potřebné strukturální reformy (Itálie) a dodržovaly základní práva EU (Polsko, Maďarsko). To ale nic nemění na tom, že dohoda nad záchranným fondem je skutečně přelomová a euro i středoevropské měny v tuto chvíli po právu posilují.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance