CZK/€ 24.190 -0,10%

CZK/$ 20.814 -0,18%

CZK/£ 28.161 +0,07%

CZK/CHF 25.725 -0,24%

30. 03. 2026

Situace v Íránu se dál dramatizuje, česká inflace se v březnu může vrátit nad 2 %

 

Velikonoční týden na trzích bude bohužel i nadále ve znamení “sčítání škod” americko-izraelského střetu s Íránem. Po víkendu se zdá, že zatím konflikt nepolevuje a na trzích dnes pravděpodobně uvidíme další růst cen ropy a plynu. V Česku budeme mít jasno o intenzitě prvního nárazu íránského šoku do místní ekonomiky po Velikonocích – bude zveřejněná inflace za březen.



 

V té by měly hrát prim zatím “pouze” ceny pohonných hmot, které se samozřejmě projevují ve spotřebitelském koši jako první – na rozdíl od cen zemního plynu, elektřiny či sekundárních přelivů do cen potravin a zbytků spotřebitelského koše. Jak už jsme psali několikrát, nejbližší týdny rozhodnou o hloubce a délce energetického šoku a jeho celkových přelivech do ostatního zboží i služeb v Česku. Klíčové je uvědomit si, že “přepnutí do extrémnějšího scénáře” (ropa 150 USD/barel, plyn 110 EUR/MWh) s sebou může přinést nejen dražší pohonné hmoty a energie, ale především výrazně silnější sekundární efekty drahých energií do potravin ve zbytku spotřebitelského koše. Čím hlubší a delší energetický šok, tím vyšší pravděpodobnost, že v nastalé nejistotě začnou v ekonomice podniky preventivně zvyšovat ziskové marže jako “pojistku” proti “budoucí drahotě”. Tím by výrazně vzrostla inflační očekávání, síla sekundárních efektů i délka odeznívání inflačního šoku v Česku. V takovém scénáři by pak podle nás musela zasahovat i Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb.

To však není “hudba” tohoto týdne a nebude se to přímo týkat ani březnových inflačních čísel (po Velikonocích). V těch promluví zejména vyšší ceny nafty (za březen vstoupí do inflace o více než +40 %) a benzínu (za březen přes +20 %). Zejména kvůli nim vzrostou ceny ve spotřebitelském koši, meziměsíčně v březnu přibližně o 0,8 % a meziroční inflace se posune z 1,4 % do blízkosti 2 %. Pokud nepřepneme do “extrémnějšího” scénáře” předpokládáme sekundární dopady drahých pohonných hmot primárně do cen potravin s odstupem 3-6 měsíců, zatímco ve zbytku spotřebitelského koše nemusí být sekundární dopady tak výrazné. V takovém případě by se inflace v letošním roce mohla držet v průměru v blízkosti 2 % a příští rok pod vlivem dražší elektřiny, plynu a potravin poposkočit do okolí 3 %. To vše však za relativně optimistického předpokladu, že se situace na Blízkém východě v nejbližších dvou týdnech uklidní…..

Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB


Související články

Kolik peněz nechat ležet a kolik investovat?

Finanční rezerva má řešit situace, kdy se rozbije auto, vypadne příjem nebo přijde jiný nečekaný výdaj. Investice naopak dávají větší smysl u peněz, které v dohledné době nebudete potřebovat. Hranice mezi nimi proto není dána jedním univerzálním číslem – záleží na výdajích domácnosti, stabilitě příjmů i na […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

04. 09. 2026

Češi investování stále odkládají. Největší chybou je čekat na správný okamžik

Češi se investování postupně otevírají, velkou část populace ale stále brzdí obavy ze ztráty peněz nebo pocit, že investicím dostatečně nerozumí. Podle průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank dnes investuje 39 % české populace a dalších 24 % lidí o investování uvažuje. Mezi neinvestujícími přitom 73 % […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

02. 09. 2026