07. 04. 2026
Silný nákupní apetýt Čechů zhoršuje čísla zahraničního obchodu, protože se týká i zboží z dovozu
Výsledek zahraničního obchodu ČR v února zaostal za očekáváním. Přebytek dosáhl hodnoty 19,3 miliardy korun, zatímco analytici předpokládali přebytek 29 miliard korun. Zahraniční obchod přitom v únoru ještě těžil z poměrně nízkých světových cen energetických surovin v čele s ropou a zemním plynem, jejichž je Česko čistým dovozcem. Meziročně byl díky jejich poměrně příznivým cenám deficit ČR z obchodu s nimi o 3,3 miliardy korun nižší. To se však pochopitelně změní už v údajích za březen, která zohlední dopady války v Perském zálivu a související zdražení ropy, zemního plynu, ale také třeba ropných produktů typu nafty, které Česko rovněž z podstatné části dováží.
Data březnového zahraničního obchodu proto budou znatelně méně příznivá, než jaká by byla nebýt války v Perském zálivu. Výsledek zahraničního obchodu ale zhoršují také faktory, které jsou z hlediska české ekonomiky příznivé. Jde hlavně o pokračující růst reálných mezd v ČR, který podporuje spotřebu domácností, jež pak pohání také poptávku po dováženém zboží. Zatímco vývoz v únoru narůstal meziročně pouze o dvě procenta, dovoz – právě i kvůli silnějšímu spotřebnímu apetýtu českých domácností – stoupal hned o 5,2 procenta.
I proto je přebytek zahraničního obchodu za letošní leden a únor meziročně o 8,6 miliardy nižší, když dosáhl jen 39,6 miliardy korun. Z dlouhodobého hlediska jde však o stále poměrně solidní výsledek, zvláště když vezmeme v potaz napjaté mezinárodní prostředí, poznamenané jak válkami skutečnými, tak těmi obchodními, ale také relativně silnou úroveň koruny vůči světovým měnám v čele s eurem.
Silný spotřební apetýt českých domácností potvrzují únorová čísla k maloobchodním tržbám, která překonala očekávání analytiků. Tržby totiž vzrostly meziročně o 4,1 procenta, zatímco analytici počítali se vzestupem pouze o 3,8 procenta. Lidé v Česku přitom v únoru navyšovali své výdaje hlavně za nepotravinářské zboží, meziročně o 6,6 procenta, zatímco za potraviny utratili reálně meziročně jen o 1,2 procenta více. To svědčí o ochotě výrazněji utrácet za zboží zbytné povahy, což podtrhuje poměrně silný nákupní apetýt, včetně tedy ovšem právě po zboží z dovozu.
Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank
