03. 08. 2025
Schodek rozpočtu v červenci vzrostl na 168,2 mld. Kč
Stát ke konci července hospodařil se schodkem 168,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 24,1 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti patří červenec mezi měsíce, kdy se deficit prohlubuje jen mírně. Letos přitom pasivum za červenec (-15,8 mld. CZK) dosáhlo zhruba stejné úrovně jako loni (-13,7 mld. CZK). V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 2 % HDP za prvních sedm měsíců letoška nejmírnější od předpandemického roku 2019. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku (-241 mld. CZK).
Výdaje byly do konce července meziročně vyšší o 42,8 mld. CZK (+3,3 %). Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery rozpočtům územní úrovně (+15,1 mld. CZK) v souvislosti s financováním vzdělávání. K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka sociálních dávek (+13,1 mld. CZK). Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší neinvestiční transfery státním fondům. Meziroční nárůst kapitálových výdajů (investic) o zhruba 13,7 % je tažen hlavně vyššími investičními transfery SFDI v souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury.
Příjmy vzrostly do konce července meziročně o 66,9 mld. CZK (+6 %). Nejvíce k tomu přispívají váhově nejvýznamnější položky: pojistné (+32,1 mld. CZK) a DPH (+17,0 mld. CZK). Dynamika obou položek naznačuje, že pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v robustní spotřebitelské poptávce.
Deficit veřejných financí zůstane mírně nad 2 % HDP. V roce 2026 podle nás deficit státního rozpočtu naroste mimo jiné vlivem státní půjčky na projekt výstavby nových bloků jaderné elektrárny Dukovany a zvýšených výdajů na obranu v kombinaci se zpomalením růstu domácí ekonomiky na 280 mld. CZK. V poměru k HDP však podle našeho odhadu v letošním i příštím roce schodek veřejných financí setrvá stejně jako loni mírně nad 2 %. Upravený strukturální deficit relevantní pro vyhodnocení plnění tuzemských fiskálních pravidel by neměl v příštím roce překročit zákonný limit. V následujících letech však již neočekáváme další viditelnou konsolidaci veřejných financí, což současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Přesto předpokládáme, že by ČR měla nadále plnit Maastrichtská kritéria deficitu veřejných financí i výše dluhu. Celkové působení fiskální politiky na ekonomiku by optikou fiskálního impulzu mělo být na celém horizontu naší prognózy zhruba neutrální. Více nejen k prognóze českých veřejných financí píšeme v nových Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_3Q25_CZ.
