Schodek rozpočtu může být ještě vyšší, je správné, že si stát tvoří zásoby hotovosti

Nový návrh státního rozpočtu počítá s deficitem 300 miliard korun, ale ani to s vysokou pravděpodobností nebude konečná. Jenom výpadky daňových příjmů pravděpodobně dosáhnou stovek miliard korun a nová opatření také nebudou zadarmo. Na druhou stranu, je pochopitelné, že ministerstvo financí v tuto chvíli podobně jako většina hráčů na trhu jednoduše neví, jak velký bude celkový účet za pandemickou krizi. Je tedy dobře, že na trhu shání peníze “do zásoby”. Jen uplynulý týden ministerstvo na trzích sehnalo skoro 90 miliard korun a díky zrychlenému prodeji dluhopisů si tak od začátku roku půjčilo již přes čtvrt bilionu korun.

Je zajímavé, že při tak vysoké nejistotě ohledně hloubky propadu globální ekonomiky, akciové trhy “vystrkují růžky” a začínají růst. Perou se v nich dvě protichůdné obavy. Na jedné straně nejistota spojená pravděpodobně s historicky největším poválečným propadem světové ekonomiky, na druhé straně s největší intervencí centrálních bank. Je třeba si uvědomit, že bilance globálních centrálních bank od začátku března vzrostla o více než 2,7 bilionu dolarů – to je daleko více než po pádu Lehman Brothers centrální banky nakoupily do bilancí za rok.

Je ale pravda, že ne na všechna aktiva působí tato mamutí injekce centrálních bank stejně. Zatímco od startu masivních QE programů (zejména z dílny Fedu od druhé poloviny března) šly americké akciové indexy vzhůru, na italském dluhopisovém trhu zdaleka tak veselo není. Rizikové prémie šly v posledních třech týdnech dál vzhůru, a proto bude tento týden v centru pozornosti summit EU, na kterém se znovu dostane na stůl otázka “společně vydávaných dluhopisů”. Zatím se však zdá, že odpor Německa a Holandska zůstává výrazný.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance