Proberme si to hezky chronologicky, takže začněme zápisem z jednání bankovní rady, kde se objevila větička o tom, že centrální banka (kromě cíleného oslabení koruny) nevylučuje použití dalších nekonvenčních nástrojů k tomu, aby dále uvolnila měnovou politiku. To si překládáme tak, že v bankovní radě začala diskuse o nástroji, který je nyní používán v řadě západoevropských centrálních bank. Těmi jsou záporné oficiální úrokové (depozitní) sazby. Zdali k něčemu tak extrémnímu nakonec ČNB přikročí, není vůbec jisté a my se tomuto tématu budeme podrobně věnovat v našem novém výhledu na korunu, avšak již jen zahájení této debaty může mít jasné tržní implikace. Za prvé jsou úvahy o záporných úrokových sazbách jednoznačně dobrou zprávou pro české dluhopisy a za druhé je to minimálně krátkodobě horší zpráva pro korunu.
Pojďme k americkému trhu práce, který v březnu vytvořil “jen” 125 tisíc nových pracovních míst, což bylo vzhledem k očekávání a hlavně předchozím silným datům velké zklamání. Březnový údaj “payrolls” v zásadě zapadá do ostatních “tvrdých” dat z prvního kvartálu, které byly rovněž slabší. Na druhou stranu americký trh práce si celkově stojí velmi dobře, když povzbudivě vypadá jak pohled na nízkou míru nezaměstnanosti, tak především na růst reálných mezd. I proto z jednoho čísla nedělejme fatální závěry, byť sázka na červnový růst sazeb Fedu se zdá být nyní hodně riskantní. Ještě riskantnější se nám však jeví šanci na utažení měnové politiky Fedu vinou jednoho měsíčního údaje pro letošek zcela odpískat.
A jak tento týden? V centru pozornosti budou dvě události: jednak start kvartální výsledkové (podnikové) sezóny v USA a jednak pokračování řecké ságy. Ta bude přitom opepřena tím, že namísto toho, aby řecký premiér intenzivně jednal o záchranném balíku v Bruselu, vyráží jednat s Vladimirem Vladimirovičem Putinem do Moskvy. Uvidíme, co z toho Řekům (u)kápne, minimálně jedovatá slina na adresu věřitelů na Západě.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
