01. 09. 2025
Saldo státního rozpočtu se v srpnu meziročně zlepšilo o 10,4 mld. Kč
Na konci srpna hospodařil státní rozpočet s deficitem přes 165,4 mld. Kč (resp. 156,6 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až srpen 2025 (58,6 mld. Kč) odpovídají více než výši 1,5násobku úrokových výdajů úhrnem za celý rok 2008. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních osmi měsících zlepšilo o 10,4 mld. Kč. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se zvýšily o 5,5 %. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 4,1 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 6,1 p. b.
Inkaso daní se zvýšilo o 9,4 % (+56,9 mld. Kč), výběr pojistného vzrostl o 7,3 % (+36,2 mld. Kč). Finanční prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů snížily příjmy o 20,0 mld. Kč (-17,0 %). Díky slušnému růstu nominálních mezd si vysokou dynamiku drží daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (meziroční nárůst +13,6 %, +11,2 mld. Kč). Příjmy do rozpočtu svižným tempem doplňuje také inkaso daní z příjmu právnických osob (meziroční nárůst +10,0 %, 11,1 mld. Kč), které se zlepšilo v důsledku zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 %. Výběr se podařilo zlepšit také u DPH (+8,2 %, +20,2 mld. Kč) a spotřebních a energetických daní (+4,2 %, +4,5 mld. Kč). Za vyšším výběrem těchto daní stojí jednak úprava daňových sazeb u DPH (základní zůstává stejná na 21 %, snížená je 12 %), ale zejména je to také růst maloobchodních tržeb a intenzivnější nákupy domácností.
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 59,0 mld. Kč (+4,1 %). Nejvýznamnější byl podíl běžných výdajů (+2,6 %, +34,3 mld. Kč), následovalo financování vzdělávání (+19,6 mld. Kč), výdaje na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+16,5 mld. Kč), obsluha státního dluhu (+7,0 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+5,5 mld. Kč), dotace na obnovitelné zdroje energie (+5,4 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+2,6 mld. Kč).
Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun. Rozpočet dává prioritu obraně, energetické bezpečnosti a národním investicím. Navyšuje finanční prostředky na vědu, výzkum, vzdělávání a sociální služby, přičemž strukturální deficit má poklesnout dle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 0,5 p.b. na 1,75 % HDP. Celkové výdaje jsou naplánovány na 2 380,3 mld. Kč korun, příjmy na 2 094,3 mld. Kč. Deficit navyšují dvě mimořádné položky v objemu 49 mld. Kč, tedy výdaje na obranu ve výši 2,35 % HDP (o 30,7 mld. Kč více než činí závazek 2 % HDP) a 18,3 mld. Kč na přípravu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Bez těchto výdajů by schodek činil 237 mld. Kč, o 4 mld. Kč méně než letos. Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu by se měly za rok 2026 vyšplhat na 110 mld. Kč, což je trojnásobek toho, kolik stála obsluha státního dluhu v roce 2008 a jen o něco méně, než je celkový plánovaný rozpočet pro Ministerstvo vnitra (119,7 mld. Kč) pro rok 2026.
Vyšší výdaje na obranu a investice sice státní rozpočet zatíží, avšak nepředstavují ten nejpalčivější problém. Negativně na něj budou v budoucnu působit ještě více výdaje související s demografickým stárnutím populace (důchody, zdravotnictví). K tomu se přidá dluh z minulosti v podobě podfinancovaného vzdělávání, nedostatečné infrastruktury a zrušení superhrubé mzdy, které souvisí s poklesem příjmů do státního rozpočtu na jedné straně a na straně druhé s absencí snahy tento pokles vyrovnat například zvýšením sazby daně z příjmu fyzických osob či omezením výdajů v odpovídající výši.
Autor: Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank
