16. 08. 2023
Ruská centrální banka zvyšuje úrokové sazby o 3,5 %
Ruský rubl v pondělí oslabil vůči dolaru nad 100 rublů za dolar. Postupné oslabování ruské měny jim dalo opětovný impuls k růstu inflace, která v červenci dosáhla již 4,3 % oproti květnovým 2,5 %. Za tyto 3 měsíce tak centrální banka odhaduje, že anualizovaná sezónně očištěná inflace byla dokonce vyšší než 7 %. Pokračující oslabování měny navíc zvyšuje inflační očekávání v ekonomice, což následně jen dále podporuje růst cen.
Poté, co ekonomický poradce Vladimira Putina Maxim Oreškin ve státní televizi veřejně kritizoval slabá opatření centrální banky, svolala centrální banka mimořádné zasedání, na kterém rozhodla o zvýšení úrokových sazeb o 350 bazických bodů. Tímto krokem se tak centrální banka pokusí ovlivnit domácí poptávku, a tím kontrolovat rostoucí ceny.
Proč ruský rubl nadále klesá?
Na začátku invaze jsme mohli na rublu pozorovat obrovskou volatilitu, kdy pár USDRUB vystřelil až na úroveň 150 rublů za dolar a později se vrátil na úroveň 50. V průběhu invaze se kurz rublu snížil až o 2,5 %. Počáteční negativní pohyb byl způsoben vysokým odlivem spekulativního kapitálu, který tento trh hromadně opustil. Velký přebytek běžného účtu platební bilance, způsobený nízkým sankcionovaným dovozem a pokračujícím vývozem ropy a zemního plynu, tak vrátil cenu rublu na úroveň 50. Odliv spekulativního kapitálu tak znamenal, že se ruský rubl mohl později učebnicově pohybovat. Klesající hodnota vývozu v důsledku uvalených restrikcí a stabilizace cen ropy a rostoucí dovoz pocházející z Číny tak způsobily pokles běžného účtu, tj. rozdílu mezi vývozem a dovozem zboží a služeb, ze 76 700 mil. USD (2. čtvrtletí 2022) na 8 600 mil. USD (2. čtvrtletí 2023), tj. o více než 88 %. Když k tomu připočteme mírný odliv kapitálu ze strany domácností a firem, máme tu klesající měnu.
Co vlastně Rusko dováží?
REKLAMA
Ačkoli vývoz je většinou všem znám a jedná se především o vývoz fosilních paliv, kovů, hnojiv, obilí a dalších komodit, struktura dovozu je stále neznámá. V současné době Rusko dováží většinu svých produktů z Číny, protože zavedená omezení nedovolují západním zemím s touto zemí obchodovat. Struktura dovozu je poměrně zajímavá, neboť se jedná především o technologické výrobky, které Rusko nedokáže samo vyrábět, jako jsou telefony, počítače a další technologické výrobky, ale jsou to také automobily, kterými opět Čína zaplavila celý trh. V neposlední řadě tvoří velký podíl také chemické a farmaceutické výrobky, plasty a pryže, drahé kovy a spotřební zboží z Číny. Všechny tyto dovážené výrobky tak způsobí růst spotřebního koše v Rusku.
Proč centrální banka nenakupuje domácí měnu přímo na trhu?
Ačkoli se v tomto případě může zdát intervence centrální banky jako vhodnější řešení, protože problém inflace je způsoben především dražším dovozem v důsledku klesajícího kurzu, centrální banka takové řešení nepřijímá. Centrální banka spolu s ministerstvem financí často vytváří devizové rezervy z příjmů z ropy, a tím se jim podařilo nashromáždit celkem téměř 587 miliard dolarů. Velká část devizových rezerv, konkrétně 300 miliard, je však zablokována díky sankcím západních zemí, a tak se zdá, že ruská centrální banka nemá dostatečné devizové rezervy, aby mohla tento pokles rublu zastavit. Další možností je nucený prodej deviz z výnosů z vývozu ropy, což se však zdá být nedostatečné, protože v současné době by již 80 % vývozu ropy mělo být převedeno na ruskou měnu.
V jejich případě nemusí být úrokové sazby tak účinnou podporou domácí měny, protože v normálním prostředí vyšší úrokové sazby přilákají zahraniční kapitál a podpoří tak domácí měnu. V prostředí, kde jsou uvalena omezení na finanční kapitál, však tak velký příliv zahraničních investic nevidíme. Reakce ruského rublu na zvýšení sazeb o 350 bazických bodů se z tohoto důvodu zatím pohybuje pouze v rámci 5 % maxim.
Jak je na tom ruská ekonomika ?
Na první pohled ruský HDP roste již třetí měsíc a za měsíc červen dokonce o 5,3 % meziročně. Důvodem tohoto růstu jsou však zvyšující se vládní válečné výdaje, vládní pobídky domácnostem v podobě vyšších důchodů, jednorázových plateb obyvatelům po zemřelých vojácích nebo také vyšší platy. Zvýšené vládní výdaje a vládní pobídky tak nadále působí proinflačně a jen podporují další růst cen. Vláda sice může tyto vyšší výdaje částečně financovat prostřednictvím neočekávané daně z ropných společností, ale toto financování je nedostatečné, protože vládní dluh způsobený rozpočtovým deficitem se zvyšuje. Tento dluh proto bude muset být financován, avšak za současného zvýšení úrokových sazeb stanovených centrální bankou. Tím se zvýší náklady na obsluhu dluhu ve státním rozpočtu a další financování válečných ambicí bude stále dražší.
Marek Nemky, analytik finančních trhů XTB
