Rozjetou ekonomiku slabší PMI příliš neovlivní

I nadále přitom platí, že právě průmysl je tou dominantní silou pohánějící německou ekonomiku, zatímco služby zůstávají i nadále spíše v závěsu. Tedy alespoň z pohledu PMI, který pro průmysl skončil s výsledkem 58,3, což byl jen drobný posun dolů oproti předchozím 59,6.

Pozitivní přitom zůstávají jak očekávání firem pro další měsíce, tak i vývoj exportních zakázek díky silné poptávce v Evropě i v Asii. Německo tak i nadále prokazuje, že na rozdíl od řady dalších dokáže vytěžit díky své konkurenční pozici zahraniční poptávku téměř kdekoliv. A nakonec nejenom soft ukazatele, ať už jde o včerejší PMI nebo o dnes očekávané Ifo, to jen potvrzují. Německý průmysl se totiž docela rychle otřepal z minulé recese, zatímco tomu francouzskému se to podařilo teprve nedávno. O italském průmyslu snad raději nemluvit, protože tomu se to nepodařilo ani za celých pět let. Cynik by řekl, že německé firmy už dávno vyplnily prostor, který vyklidily ti méně flexibilní.

PMI za celou eurozónu vyznívají pozitivně, i když i ty jsou mírně slabší než minule. Na druhé straně dílčí zpomalení ekonomického růstu nemusí být pro doposud se dobře rozjetou ekonomiku eurozóny až takové drama. Problémem totiž nejsou a ani nebudou lehce horší měkká data, protože ta jen naznačují mírné zpomalení HDP, ale rostoucí rozdíly v konkurenceschopnosti jednotlivých zemí eurozóny. Po osmnácti letech vypadá eurozóna jako čím dál nesourodější mix úspěšných a neúspěšných hráčů, kterým navíc brzo začne s větší či menší mírou komplikovat život silné euro. O to zajímavější proto bude sledovat, jak se s takovou situací dokáže poprat třeba nová politická reprezentace ve Francii, nebo zda raději nezačne svoji pozornost upírat raději na řešení „evropských“ témat.

Petr Dufek
Analytik ČSOB

^REKLAMA