CZK/€ 24.350 +0,04%

CZK/$ 21.194 -0,21%

CZK/£ 28.387 +0,16%

CZK/CHF 25.798 +0,31%

05. 09. 2022

Průměrný Čech meziročně zchudl o téměř 10 %

 

Průměrná česká mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázala meziroční růst o 4,4 %. To ovšem ani zdaleka nestačilo na pokrytí míry inflace a reálná hodnota průměrné mzdy tak poklesla o 9,8 %. Mezičtvrtletně pak mzdová dynamika dosáhla úrovně 1,3 %. Průměrný Čech aktuálně pobírá 40 086 korun měsíčně, zatímco ten mediánový – tedy ten, který bere více než jedna ale méně než druhá polovina občanů – si přijde na 34 111 Kč.



 

Nejnovější výsledky nadále zkreslují mimořádnosti spojené s loňskou vlnou koronavirové pandemie. Právě v jejím důsledku totiž v loňském druhém čtvrtletí došlo k výplatám bonusů zdravotníkům, a jelikož tato událost letos nebyla zopakována, vyznívá v této skupině zaměstnanců meziroční srovnání přehnaně pesimisticky, když hlásí pokles mezd o 20,7 %. Podobně i na druhém konci žebříčku nalezneme ubytování, stravování a pohostinství s růstem na úrovni 11,3 %, což patrně naopak reflektuje nízkou srovnávací základnu z loňska. Na druhém místě nalezneme již tradičnější odvětví informačních a komunikačních činností, kde se přidávalo tempem 11,0 % meziročně. Z geografického pohledu rostly mzdy nejrychleji v Praze (5,7 %), nejpomaleji pak v Ústeckém kraji (1,6 %).

Aktuální data, která ukazují na naprosto bezprecedentní meziroční pokles reálných mezd, je podle nás nutno brát s rezervou, jelikož jsou zkreslována loňskými výplatami mimořádných odměn ve zdravotnictví. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že k reálnému chudnutí českých zaměstnanců vlivem raketové inflace dochází a docházet i nadále bude. Ačkoliv totiž inflace z pohledu firem znamená také růst tržeb, jehož část budou ochotny přepustit svým pracovníkům, čím dál více ji budou tlačit nahoru ceny energetických surovin, na nichž české firmy nemají jak významně profitovat. Ve druhém pololetí lze navíc počítat s částečným ochlazováním trhu práce. Propouštění se ovšem v prvním sledu bude pravděpodobně týkat hlavně pozic s nižší kvalifikací, což ve statistickém vyjádření bude paradoxně působit ve směru vyšších průměrných mezd. Ty tak podle nás v letošním roce narostou o solidních 9 %, což ovšem po zohlednění inflace bude znamenat reálné zchudnutí o zhruba 7 %, tedy nejvíce v novodobé historii.

Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS


Související články

AI, dluh nebo algoritmy? Tři síly, které ženou americké sazby vzhůru

Americký Fed minulý týden poprvé od léta 2023 zvýšil úrokové sazby. Dluhopisový trh ale za centrální bankou nešel: výnos desetiletého amerického dluhopisu se drží kolem pěti procent, nejvýš od roku 2007. Nejzajímavější na tom je, že se ekonomové neshodnou, proč. Jedni za tím vidí obří půjčky technologických […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

22. 09. 2026

Alternativní příležitosti v investování v roce 2026: private credit a private equity

Globální nejistota a prostředí vyšších úrokových sazeb, které trvá již delší dobu mění způsob, jakým jsou transakce posuzovány a financovány. Větší důraz je kladen na odolnost kapitálové struktury a výši vlastního kapitálu, přičemž přístupy k zadlužení a strukturování transakcí jsou konzervativnější.

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

21. 09. 2026

Komentář: Vyšší sazby začnou bolet. Firmy, domácnosti i státní rozpočet

Ani český dluhopisový trh není imunní vůči globálnímu výprodeji. Tržní úrokové sazby rostou napříč tuzemskou výnosovou křivkou, nejvýrazněji však na jejím dlouhém konci. Výnos desetiletého státního dluhopisu včera atakoval 5,4 %, nejvyšší úroveň od konce roku 2022. Výrazně rostou také swapové sazby, jež jsou relevantní pro financování […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

16. 09. 2026