24. 08. 2026
Prognóze ministerstva financí by slušel i alternativní scénář
S tím, jak se začíná „péct“ rozpočet na rok 2027, je na místě vládu kritizovat především za výrazný nárůst výdajů. I když detaily nejsou ještě známé, předpokládáme pod tlakem vyšších výdajů na důchody, platy ve veřejném sektoru, nákladů na zrušení koncesionářských poplatků a vyšších investic do infrastruktury nárůst deficitu veřejných financí do blízkosti 3 % HDP. Dobrou zprávou je, že alespoň prognóza ministerstva financí minimálně v základních rysech vypadá realisticky, a plánované daňové příjmy by při sestavování rozpočtů nemusely být nadhodnoceny. I když i zde při bližším pohledu najdete otazníky…
Ministerstvo financí počítá pro rok 2027 s růstem ekonomiky o 2,4 %, což je sice o něco více než náš konzervativní výhled (2,2 %), ale méně než poslední prognóza ČNB (2,7 %) a v zásadě v souladu s tržními očekáváními. Čekáme také podobně jako ministerstvo financí zrychlení inflace (2,7 % versus našich 3,1 %) a i v tomto ohledu jsme shodně o něco pesimističtější než poslední prognóza ČNB. Na druhé straně máme trochu problém uvěřit, že se vyšší inflace promítne tak intenzivně do růstu nominálního HDP. Ten by měl podle ministerstva financí růst tempem 6,3 % meziročně – tedy nejrychleji od roku 2023. Tak rychlý růst deflátoru HDP, a tedy i nominálního HDP je podmíněn předpokladem lepších směnných relací – tedy rychlejšího růstu cen českých vývozů než dovozů do Česka. Jednoduše řečeno, ministerstvo financí počítá v roce 2027 s poměrně plynulým odezněním krize na Blízkém východě.
My v základním scénáři také počítáme s odezněním krize, ovšem s tím, že se projeví zejména v nižších cenách dovážené ropy. U plynu a na něj navázaných dovozů může být situace v průměru v roce 2027 nakonec horší. A v alternativních scénářích si dokážeme představit ještě horší realitu, ve které se směnné relace v roce 2027 zhorší. Nepůjde s vysokou pravděpodobností o trvalý šok, nicméně rok 2027 si dokážeme při protahování krize na Blízkém východě představit jako rok ještě výrazně vyšší inflace, o něco nižšího reálného růstu (daného nižšími reálnými příjmy domácností) a dalšího zhoršení směnných relací brzdícího nominální růst ekonomiky. A právě na dynamiku nominálního HDP je navázána velká část odhadů daňových příjmů.
V základních parametrech tak sice prognóza ministerstva financí drží, možná by ji však bylo vhodné doplnit o opatrnější odhad dynamiky nominálního růstu a také o scénář delšího uzavření Hormuzského průlivu.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
