02. 06. 2025
Proč se stává japonský vládní dluh hrozbou?
Japonské vládní zadlužení představuje jedno z nejvážnějších fiskálních rizik mezi vyspělými ekonomikami. Dluh země dlouhodobě přesahuje 260 % HDP, což je suverénně nejvyšší úroveň mezi členy OECD. Pro srovnání – zadlužení USA se pohybuje kolem 124 % HDP a Německa přibližně na 65 % HDP. Tento extrémní dluh je výsledkem desetiletí rozpočtových deficitů, stárnutí populace a dlouhodobé stimulace ekonomiky prostřednictvím fiskálních i měnových nástrojů.
Nyní se zdá, že japonská ekonomika vstupuje do složitějšího období – doslova napumpovaná veřejnými dluhy.
Přestože velkou část japonského dluhu drží domácí investoři, zejména centrální banka (BoJ), která má ve své bilanci přes 52 % všech vydaných dluhopisů, otázky ohledně udržitelnosti tak rozsáhlé dluhové zátěže přetrvávají. Zvlášť rizikovou se situace stává v případě dalšího růstu úrokových sazeb nebo poklesu důvěry investorů. Náklady na tzv. obsluhu dluhu – i při stále relativně nízkých sazbách – výrazně zatěžují veřejné finance a omezují prostor pro budoucí investice či reakce na ekonomické šoky.
Jak ukázala zkušenost z dluhové krize v eurozóně mezi lety 2010 až 2015, vývoj se může snadno dostat do neudržitelné spirály. Stabilizace situace na dluhopisových trzích bývá velmi obtížná a ani výrazné reformy v oblasti veřejných financí často nepřesvědčí trhy dostatečně. Analytici proto v těchto souvislostech často používají pojem „sebenaplňující proroctví“, kdy rostoucí obavy vedou ke zvyšování výnosů, zhoršení úvěrového ratingu a dalšímu zhoršení situace.
Aukce 20letých a 40letých japonských státních dluhopisů z května 2025 skončily nejslabší poptávkou za posledních 10 až 12 let. Výnosy 40letých dluhopisů vzrostly po aukci o 5 bazických bodů na 3,335 %, zatímco výnosy 30letých vzrostly o 7 bazických bodů. Tyto výsledky potvrzují, že trh vyžaduje vyšší rizikovou prémii za držbu dlouhodobého japonského dluhu. Investoři ztrácejí ochotu nakupovat za současných podmínek, zvláště v situaci, kdy centrální banka Japonska postupně omezuje své nákupy. Nízká likvidita japonského dluhopisového trhu znamená, že i relativně malé objemy mohou vyvolat výrazné cenové výkyvy.
Závěrem lze konstatovat, že japonský dluhový problém má i globální přesah, který se může dotknout stability amerického dluhopisového trhu. Pokud by došlo k odlivu japonských investorů, mohlo by to zasáhnout i specifické obchodní strategie, jako jsou basis trades nebo asset swap spready, které spoléhají na stabilní poptávku po amerických státních dluhopisech. V případě náhlého poklesu likvidity nebo nárůstu výnosů by mohly být tyto pozice nuceně uzavírány, což by mělo dopad i na repo trh a krátkodobé úrokové sazby.
Autor: Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
