Pondělí 26. června. Svátek má Adriana.

Proč chce Lotyšsko vstoupit do eurozóny?

InvesticeMakro 11.07.2013 | 16:33 0 Komentářů

Lotyšsko dostalo tento týden definitivně zelenou ke vstupu do měnové unie. Největší z pobaltských zemí se tak od 1. ledna 2014 stane 18. členem eurozóny. Výměnný kurz byl stanoven na úrovni 0,702804 lotyšských latů za jedno euro, což staví Rigu do netradiční pozice v rámci měnové unie, kdy přijímá slabší měnu, než je její vlastní (komentář Bossa).

Byť vstup do eurozóny je závazkem všech členů Evropské unie (mimo dohodnuté výjimky), tak tento krok je od Lotyšska považován za překvapivý a vzbuzuje spousty otázek. Ekonomové příliš nechápou, proč stát, který je momentálně ekonomicky úspěšný, chce přistoupit k leckdy problémové společné měnové politice.

Evropská centrální banka (ECB) potvrdila ve středu splnění všech kritérií pro vstup do eurozóny, vyslovila pouze obavy z vysokých zahraničních depozit uložených v místních bankách, které by mohly ohrozit finanční stabilitu. Sílící lotyšská ekonomika však bude velkým přínosem pro eurozónu a Lotyši by tak měli doufat, že jejich země půjde Evropě příkladem a nedostane se do takových problémů jako někteří kolegové.

Eurozóna může mít ze vstupu Lotyšska radost, jde totiž o stát, který vždy čelil svým ekonomickým problémům přímo. Když udeřila globální finanční krize, tak se tamní HDP propadlo meziročně o 17,7 procenta. Lotyši v reakci na krizi utáhli opasky (zvýšili daně a snížili veřejné výdaje) takovým stylem, že je před přehnanými opatřeními varoval dokonce Mezinárodní měnový fond. Nicméně Lotyši za úsporné roky nyní sklízejí ovoce. Evropská komise odhaduje v letošním roce růst HDP ve výši 3,7 procenta, což by Lotyšsko posunulo na výkonnostní špičku eurozóny, vzhledem k tomu, že společná měnová unie jako celek by měla kontraktovat o 0,4 procenta. Pro srovnání ekonomika Německa by letos měla posílit jenom o 0,4 procenta.

Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis je nucen doma odrážet útoky mířené na výměnu domácí měny za euro. Dombrovskis se domnívá, že změna bude krokem kupředu, hlavně také kvůli nedávným měnovým útokům na lotyšský lat. Dalším argumentem je už tak silný vliv a provázanost vývoje eura na domácí měnu, jenž způsoboval někdy nelogické pohyby kurzu. „Věříme euru, věříme Evropě. Přijetí eura posílí důvěru v měnovou stabilitu Lotyšska,“ uvedl Valdis Dombrovskis. Premiér rovněž dodává, že o budoucnosti eura nyní již nikdo nepochybuje. Politikové dávají rovněž za příklad občanům svého souseda Estonsko, které přijalo euro v roce 2011. Od vstupu do měnové unie očekávají hlavně nárůst zahraničních investic, jelikož se investoři již nebudou muset bát kurzových výkyvů, které by ohrozily jejich zisky.

Domácí obyvatelé jsou nyní zatím spíše skeptičtí k nové měně. Jenom 38 procent Lotyšů podporuje vstup země do eurozóny. Od odpůrců zaznívají hlasy, které varují před vysokou nezaměstnaností a hlubokými deficity. Premiér Dombrovskis si uvědomuje před, jak citlivou otázkou stojí. Jeho názor je však jasný, podle něj nemůže euro za současné problémy, naopak nemít euro by v současnosti považoval za riziko. Vláda se nyní chystá spustit širokou informační kampaň, která by měla zvrátit nepříznivý vývoj preferenčních hlasů. Z některých komentářů současné vlády je cítit doslova tlak na přijetí eura, což lze ospravedlnit tím, že vládnoucí strana „Nová éra“ slibuje přistoupení k euru již dvě volební období. Pozitivní světlo v očích Lotyšů nerozzáří ani fakt, že Lotyšsko bude muset jako člen eurozóny přispět do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) sumou 320 miliony eur. V příštích pěti letech bude platit do ESM 40 milionů eur ročně a zbytek vloží později.

Michal Kraus, analytik Bossa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.