29. 05. 2025
Přijetí eura v Česku? Nejdříve v polovině třicátých let
Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru důvěřuje EU 52 % Evropanů, nejvíce za posledních osmnáct let. Ještě větší důvěře se těší společná evropská měna, a to 74 %, v eurozóně dokonce 83 %. V obou případech jde o nejvyšší hodnoty za celou historii měření od roku 2004.
Jinak je tomu – jako již tradičně – v Česku. Podpora eura zůstává posledních pět let setrvale nízká – v letošním roce na úrovni 31 %, proti se vyslovilo 61 % dotazovaných. To je druhá nejnižší podpora společné měny hned po Dánsku. Češi jsou skeptiky i v jiných otázkách. Evropské unii u nás důvěřuje 43 % obyvatel, což nás řadí mezi nejhorší pětici. Zároveň jsme společně s Francouzi nejpesimističtějším národem při hodnocení aktuální ekonomické situace – 60 % dotázaných ji hodnotí jako špatnou.
Ale zpátky k euru, o kterém se v Česku vede kontinuální debata již mnoho let. Aktuálně vládnoucí koalice téma přijetí společné měny již odpískala – změní se situace po podzimních parlamentních volbách?
Krátká odpověď – velmi pravděpodobně ne. Ani jedna ze dvou hlavních politických sil v této zemi, ANO a ODS, totiž není euru nakloněna. A odkazují právě na nízkou podporu mezi obyvatelstvem, která je v kontrastu k vysoké podpoře businessu. Starostové, TOP 09 a Piráti jsou sice pro přijetí eura co nejdříve po volbách, politická realita a jejich role přinejlepším juniorního koaličního partnera však dává tušit, že jejich plány na vstup do eurozóny v roce 2029/2030 jsou až příliš optimistické. Naopak SPD a další strany na hraně vstupu do poslanecké sněmovny dlouhodobě vystupují ve prospěch zachování koruny.
Česká ekonomika je na vstup do eurozóny fakticky připravena, ať již jde o sladěnost ekonomik (ano, ta může být vždy lepší) nebo plnění Maastrichtských podmínek. Po technické stránce zabere vstupní proces zhruba tři roky, včetně minimálně dvouletého pobytu v předsíni eurozóny ERM II, kdy má země zafixovaný měnový kurz. Po zkušenostech se vstupními rozhovory s Chorvatskem a Bulharskem jsou ale některé otázky otevřené, jako například povinnost nejdříve vstoupit do bankovní unie, což by celý proces mohlo prodloužit.
Každopádně ale platí dlouhodobě omílaná pravda – vstup do eurozóny je na konci dne politickou otázkou. A pokud příští vláda nebude považovat přijetí eura za prioritu, pak se realisticky jeví jako nejbližší možné datum vstupu do eurozóny polovina 30. let.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking
