U daně z příjmu fyzických osob a sociálního pojištění je důvodem zlepšení na trhu práce, které nutí firmy zvyšovat mzdy svým zaměstnancům (to zároveň umožnuje ekonomický růst). Pomáhají i vyšší mzdy státních zaměstnanců. Vyšší výběr daně z příjmu právnických osob vysvětluje výjimečný loňský rok, které zvýšilo firmám zisky, a tak i zálohy na daň. Zajímavostí je, že letos už ziskovost firem klesá právě na úkor růstu mezd.
Výdaje rozpočtu pokračovaly v meziročním poklesu kvůli nižším kapitálovým výdajům. Infrastrukturní projekty, u nichž vláda vyjednala výjimku u zastaralých posudků EIA, budou stejně zahájeny až na konci roku či v roce 2017. Není proto prakticky kam investovat. A to i kvůli pomalému náběhu projektů v novém programovém období EU fondů 2013–2020.
Dnešní čísla naznačují, že by rozpočet mohl vykázat ještě lepší výsledek, než námi předpokládaný schodek 35 miliard korun (oproti stále oficiálnímu cíli 70 miliard). Skutečná bilance bude ale záviset na případných mimořádných výdajích vlády. Vzhledem ke zmíněným infrastrukturním projektům by vláda mohla na konci roku přesunout nezanedbatelnou sumu například do Státního fondu dopravní infrastruktury. To už se stalo loni, kdy v prosinci došlo v převodu téměř 30 miliard právě na projekty v Operačním programu Doprava.
Marek Dřímal, ekonom Komerční banky
