07. 06. 2021
Pozornost se přesouvá k centrálním bankám. Co tento týden změní ECB?
Blíží se polovina června a pozornost se pomalu začne přesouvat od makroekonomických indikátorů směrem k rozhodnutím centrálních bankéřů. Je jasné, že inflační tlaky na konci pandemie trhy trochu zaskočily vyššími celkovými a na řadě míst i jádrovými čísly. Velká část centrálních bankéřů v Evropě i v USA však zatím vnímá vyšší inflaci čistě jako dočasný fenomén daný koncem pandemie – spojený s vyššími cenami surovin, energií a řady služeb.
Jak vážně to se svým přesvědčením o dočasnosti inflace centrální bankéři myslí, uvidíme již tento týden v eurozóně po zasedání ECB. Tentokrát je na pořadu dne relativně důležité rozhodování o útlumu mimořádně zrychleného pandemického programu PEPP. Od března ECB kvůli pandemii výjimečně zrychlila pandemické nákupy aktiv do své bilance. Červnová prognóza by měla přitom přinést vyšší odhad inflace i růstu na nejbližší dva roky a teoreticky by mohla centrální bankéře vést k útlumu mimořádných programů.
Na druhé straně pandemická nejistota zůstává stále ve hře a podle našich odhadů na rozdíl od USA (nebo i středoevropských ekonomik včetně Česka) jádrové inflační tlaky v eurozóně zůstanou po odeznění pandemie slabé. To jsou argumenty pro velice opatrný obrat v měnové politice. Očekáváme proto, že ECB si ponechá po červnovém zasedání flexibilitu v tempu nákupů dluhopisů (v rámci pandemického programu PEPP). Jednoduše řečeno trhům vyšle signál, že bude nakupovat i nadále přesně tolik, kolik bude zapotřebí.
Zásadnější rozhodnutí ohledně úplného ukončení pandemických programů odsune podle nás ECB na září nebo prosinec. To je důležité ne jenom pro kurz eura, které bude po červnovém zasedání ECB jen těžko výrazněji rozšiřovat své zisky. Současně je to důležitý vzkaz i pro dluhopisové trhy Itálie a jiných více zadlužených zemí, kde se mohou rizikové přirážky držet zatím dál na relativně nízkých úrovních…
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
