Potvrdí PMI výbornou kondici eurozóny?

Zvlášť zajímavé přitom budou výsledky nových zakázek, včetně těch exportních, která mohou něco napovědět o tom, zda firmy v eurozóně trápí silné euro alespoň tak, jako třeba ECB. Očekávání jsou přitom nastavena poměrně hodně vysoko.

Trhy totiž čekají podobné výsledky jako v prosinci, kdy PMI překonal hranici 60, což neznamená nic jiného než silnou expanzi v dalších měsících. Na maximech byl PMI v Rakousku, Německu a Irsku, slušné však byly i výsledky za Francii, Španělsko a Itálii, byť v těchto případech nešlo o žádné historické rekordy. Přesto se podobně jako ve službách PMI nacházel vysoko nad hranicí 50, která zjednodušeně dělí růst od propadu.

Jak už to tak vypadá, ekonomika eurozóny je ještě v lepší kondici, než původně předpokládala ECB pokračující v intenzivním tisku nových eur. Trhy jsou zalité likviditou, která bude přibývat ještě minimálně do září, zatímco úrokové sazby ECB zůstávají na rekordních minimech. Nicméně ani tak inflace, jakou by si ECB představovala, stále nepřichází. Prozatím je vidět všude jinde, než ve spotřebitelských cenách. Stačí se podívat na ceny některých aktiv, včetně nemovitostí, které zdolávají jedno maximum za druhým.

Přesto i PMI může stejně jako v předchozích měsících znovu naznačit, že inflace ve výrobě už skutečně existuje a že je dokonce na vzestupu. Ať už v důsledku vyšších cen výrobních vstupů (např. energií) nebo jen v důsledku silné poptávky. Brzdit ji může snad jen silné euro, avšak to je relevantní argument pouze v rámci obchodu mezi eurozónou a zbytkem světa. V každém případě bude časem pro ECB stále obtížnější hledat argumenty, proč by měla v době tak – na eurozónu silného růstu – pokračovat v masívních nákupech starých státních dluhopisů, nebo proč by svými negativními sazbami měla dále „přerozdělovat“ bohatství mezi severními věřiteli a jižními dlužníky.

^REKLAMA

Petr Dufek
Analytik ČSOB