Poslední letošní zasedání ČNB asi beze změn…vyšší sazby ale zůstávají ve hře

Na jedné misce vah bude vyšší domácí inflace a pokles geopolitického napětí díky uzavření první fáze obchodní dohody mezi EU a USA a vítězství konzervativců v britských volbách – to minimálně pro nejbližší měsíce vyloučilo ze hry chaotický brexit bez jakékoliv obchodní dohody (po roce 2020 zůstává tato varianta ve hře). To vše může být dnes argumentem pro jestřábí hlasy v bankovní radě, které volají po dalším růstu úrokových sazeb.

Na druhou stranu je tu dost argumentů, proč sazby neměnit. Za prvé, inflace překvapila vyšším růstem zejména kvůli potravinám, které by mohly v nejbližších měsících opět zlevnit. Jádrová inflace, která je pro ČNB rozhodující, dál pozvolna klesá. Za druhé, stejně tak již viditelně začíná klesat mzdová dynamika, která je klíčovým motorem domácích inflačních tlaků. A překvapivě ve třetím kvartále zvolnila i spotřeba domácností. Za třetí, koruna je po dlouhé době silnější než prognóza ČNB (o necelé procento) a sama tak odvádí část proti-inflačního boje. Za čtvrté, na český průmysl víc a víc doléhá průmyslová recese z Německa. A současně v sousedním Německu je konec roku ještě ve znamení hledání průmyslového dna. V tvrdých průmyslových datech uvidíme trvalejší vylepšení až na začátku roku.

I proto věříme, že dnes opět převáží hlasy volající po stabilitě úrokových sazeb. Ty ostatně byly více slyšet i před dnešním zasedáním. Na druhou stranu, centrální banka bude dál mluvit o tom, že růst sazeb zůstává pro rok 2020 ve hře. A má pravdu. Klesající geopolitické napětí by mělo vést k tomu, že se zastaví propady globálního obchodu a průmysl v sousedním Německu začne opatrně nabírat dech. V únoru proto mohou být hlasy jestřábů opět o něco silnější, zvlášť pokud je podpoří i nová prognóza.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance