Polský hospodářský tygr v dobré kondici i v roce 2023

Připomeňme, že mezikvartální růst polského HDP činil neuvěřitelných 3,9 %. Toto číslo sice v meziročním srovnání znamená nepatrný pokles, avšak prakticky vzato implikuje, že Polsko i letos pravděpodobně vykáže solidní hospodářský růst.
Extrémně silný hospodářský růst Polska v uplynulém kvartále je nicméně podezřelý ze dvou důvodů. Za prvé, robustní polský růst nezapadá úplně do regionálního kontextu, když okolní ekonomiky (ČR, Německo či Maďarsko) v prvním čtvrtletí letošního roku v podstatě stagnovaly (Německo), respektive klesaly (ČR či Maďarsko). Za druhé, velmi silný růst HDP není kompatibilní s tvrdými měsíčními daty, jako jsou průmyslová výroba či maloobchodní tržby. Výše uvedené měsíční indikátory vypadaly velmi slabě a rozhodně nenaznačovaly, že by mohlo dojít k tak dramatickému růstu.

Bleskový odhad HDP neobsahuje detaily a teprve ty nám pomohou odhalit, co mohlo být za překvapivě silným růstem. Jedním z kandidátů bude nepochybně zahraniční obchod, který se raketově zlepšil a již se zcela vzpamatoval ze šoku v podobě ruské invaze na Ukrajinu.

Kvartální saldo běžného účtu platební bilance dokonce atakovalo historicky nejvyšší přebytky, jichž bylo dosaženo na počátku pandemie. Tyto přebytky však mají na rozdíl od COVIDu jinou kvalitu, neboť nejsou dosaženy propadem dovozů, ale oživením vývozů. V tomto kontextu stojí za zmínku především dlouhodobě zvyšující se export služeb z Polska, přičemž je zajímavostí přebytek salda služeb na běžném účtu platební bilance, který překonal v prvním čtvrtletí tohoto roku magické číslo 10 mld. euro.
Polská růstová success story tedy navzdory válce a zpřísňující se měnové politice v celé Evropě pokračuje. Není divu, že tento příběh oceňuje zlotý, který posiluje nejen proti euru, ale i proti ostatní měnám v regionu. Podobně je na tom ovšem i akciová burza ve Varšavě, jejíž výkonnost patří letos k nejlepším v Evropě.

Jan Čermák
Analytik ČSOB