08. 10. 2025
Ochlazování trhu práce pokračuje, byť mírně
Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v průběhu září oproti předchozímu měsíci zřejmě vzrostla o 0,1 procentního bodu a dosáhla tak hodnoty 4,6 % (Ministerstvo práce ve své oficiální komunikaci nicméně hlásí stagnaci na 4,5 %, ačkoliv jeho vlastní datové zdroje udávají 4,55, tedy zaokrouhleně 4,6 %). Jedná se o mírné překvapení, jelikož trh většinově očekával stagnaci. Na úřadech práce bylo evidováno 338 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o zhruba 4 tisíce více než před měsícem a o 47 tisíc více než před rokem. Vybírat si mohli z 96 tisíc volných pracovních pozic, kterých tak oproti předchozímu měsíci nepatrně ubylo. Na jedno volné místo připadalo 3,5 uchazeče.
Z geografického pohledu panovala nejvyšší nezaměstnanost v okresech Most (9,6 %), Karviná (9,4) a Chomutov (7,6), nejnižší naopak v okresech Praha-východ a Praha-západ (1,7), Rychnov nad Kněžnou (2,7) a Pelhřimov (2,8). Nejvíce uchazečů na jedno volné místo připadalo v okresech Karviná (22,4), Sokolov (16,0) a Děčín (15,3), nejméně naopak v okresech Praha-východ a Praha-západ (0,9), Mladá Boleslav (1,1) a Tachov (1,1).
Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce srpna a Česku podle nich náleží pozice páté nejméně nezaměstnané země v Evropské unii s hodnotou 3,2 %. Nejnižší nezaměstnanost panuje na Maltě (2,9 %), v Polsku (3,1) a Slovinsku (3,1), nejvyšší naopak ve Španělsku (10,3), Finsku (9,3) a Švédsku (8,4). Průměr EU činí 5,9 %. Připomínáme, že metodika výpočtu nezaměstnanosti používaná Eurostatem se liší od té reportované českým Ministerstvem práce.
Ministerstvo práce sice ve své oficiální komunikaci uvádí, že zářijová nezaměstnanost dosáhla hodnoty 4,5 procenta, z detailnějších datových zdrojů vyplývá, že ve skutečnosti vzrostla na 4,55, tedy zaokrouhleně 4,6 procenta. Je možné, že tento rozdíl je důsledkem zaokrouhlování, nicméně nesporné je, že i září, podobně jako předchozí měsíce, indikuje mírné ochlazování trhu práce. Zatímco historicky jsme v průběhu září byli zvyklí na mírný pokles míry nezaměstnanosti, letos došlo k nepatrnému růstu o 0,06 procentního bodu.
S největší pravděpodobností se zde tedy projevuje dlouhodobá stagnace průmyslového sektoru, který již delší dobu omezuje nábory, byť přímo k vlnám propouštění spíše nesahá. V říjnu očekáváme od nezaměstnanosti mírný pokles či stagnaci, ve zbytku roku naopak nárůst. V průměru za celý rok by pak měla dosáhnout hodnoty 4,4 procenta. To je v historickém i mezinárodním srovnání nadále bezpečná hodnota, byť konkrétně Česko bylo v nedávné době zvyklé na nižší čísla.
Autor: Vít Hradil, hlavní ekonom INVESTIKA, investiční společnost
