Objem zadlužení obyvatel přesáhl 4 biliony korun

„Dlouhodobý dluh, tedy objem hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, se zvýšil nejvíce od roku 2021. Současně pokračoval pokles počtu klientů bank a stavebních spořitelen s úvěrem na bydlení. Meziročně jich ubylo přibližně 7 800, což představuje pokles o necelé jedno procento. Z dlouhodobého pohledu je jejich počet oproti situaci před pěti lety nižší téměř o 60 tisíc. Za stejné období se přitom objem dlouhodobého dluhu zvýšil zhruba o 1,2 bilionu korun. Úvěr na bydlení tak splácí méně lidí, ale v průměru ve vyšších částkách,“ říká Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI).

V minulém roce také pokračoval růst ohroženého dluhu na bydlení. Jde o částku dluhu po splatnosti o více než 90 dní nebo o zesplatněné úvěry. Jeho objem se začal zvyšovat již v roce 2024 a v minulém roce tento trend pokračoval. Dosáhl 4,9 miliardy korun a meziročně tak vzrostl přibližně o 300 milionů korun, tedy o 6 %. Tempo růstu bylo zhruba dvojnásobné oproti roku 2024.

Vyšší dynamiku růstu než v roce 2024 měl v loňském roce i objem dluhu na spotřebu, který meziročně vzrostl o 9,4 %. Jeho tempo však zůstalo nižší než u dluhu na bydlení, stejně jako v roce 2024. V letech 2022 a 2023 přitom byla dynamika růstu dluhu na spotřebu vyšší než u dlouhodobého dluhu na bydlení.

„O necelých osm procent se zvýšil také objem nespláceného dluhu na spotřebu, který v loňském roce překročil 30 miliard korun. Jeho tempo růstu však bylo nižší než v roce 2024. Nejrychleji rostl objem nespláceného krátkodobého dluhu ve věkové skupině 35 až 44 let, kde se meziročně zvýšil o 12 % na 8,2 miliardy korun. Na tuto věkovou skupinu tak připadá více než čtvrtina celkového objemu nespláceného dluhu na spotřebu. Zároveň je v této kategorii nejvíce klientů bank a nebankovních společností s nespláceným dluhem na spotřebu – na konci roku jich bylo 43 600,“ říká Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).