Novela insolvenčního zákona zavádí další úlevy pro nezodpovědné dlužníky

 Hospodářská komora se legislativním úpravám insolvencí zabývá dlouhodobě a na své půdě také organizuje odborné debaty s experty na insolvenční právo, neziskovými organizacemi, ekonomy a zástupci měst a obcí. Z nich vyplynulo, že zranitelné skupiny osob, jako jsou senioři, invalidé a matky samoživitelky, tvoří čtvrtinu z celkového počtu zadlužených lidí. Téměř 380 tisíc potenciálních adeptů na oddlužení představují lidé v produktivním věku a bez zdravotního hendikepu, 72 % z nich jsou muži.

„Je tedy otázkou, proč novela nepromítá jen evropskou směrnici a nad to znovu výrazně uleví plošně všem nezodpovědným dlužníkům. A to za situace, kdy drtivou většinu těch, kteří jsou v osobním bankrotu, netvoří nejzranitelnější skupiny, ale naopak práceschopní lidé,“ ptá se prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Podle něj stát tím, že neodpovědným dlužníkům otevřeně proklamuje benevolentní odpouštění, demotivuje na straně druhé ke splácení svých závazků doposud odpovědné dlužníky.

 Vláda podle Hospodářské komory dává negativní pobídku i věřitelům. Kvůli riziku nízké návratnosti dluhu budou nuceni rizikovou přirážku promítnout do cen všem svým odběratelům, firmám i běžným spotřebitelům. Podle analýz Hospodářské komory se totiž nově po přijetí novely k věřitelům v průměru dostane jen pětina dluhu. Ještě v roce 2019 návratnost přitom byla okolo 60 %, a to bez ohledu na tehdy zákonnou hranici minimálního uspokojení 30 %.

„Návrh vysílá signál všem věřitelům, aby rezignovali na návratnost svých investic. Novela povede ke snížení vymahatelnosti práva v České republice a ke stanovení standardu, že dluhy není nutné splácet a není nutné se o jejich úhradu ani jakkoliv snažit, když postačí platit minimální částku zhruba 2 000 Kč měsíčně (odměna správce a ve stejné výši platby věřitelům), a to bez ohledu na možnosti a schopnosti dlužníka,“ dodává ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

Hospodářská komora už v meziresortním připomínkovém řízení varovala, že novela zcela rezignuje na řádnou implementaci směrnice a názory odborné veřejnosti. Účelem směrnice a jejím cílem je přitom návrat poctivých a životaschopných podnikatelů, tak aby se odstranily překážky jejich návratu do podnikání. Rovněž mělo dojít ke sladění pravidel mezi státy EU, aby i věřitelé obdrželi efektivnější a spravedlivé plnění. Za smysluplnější označila, aby se novela zaměřila čistě na transpoziční změny, tedy na fyzické podnikající osoby, a případné změny spotřebitelského oddlužení byly ponechány k další odborné debatě.