Nové peníze z EU jsou vzdálené… Česko musí zrychlit vlastní pomoc ekonomice
Slibný zárodek evropského fondu na řešení krize z dílny Francie a Německa začíná narážet. Jeho spuštění dřív než v roce 2021 není podle francouzského ministra financí pravděpodobné, a tak se členské země budou muset primárně spolehnout na pomoc z domácích zdrojů. Objem prostředků (500 miliard euro) by přitom v případě, že by šlo o přímou finanční podporu (ne úvěry) byl už zajímavý. Z pohledu Česka bude tak jako tak kriticky důležité, jak bude definován postižený region, popřípadě odvětví nebo podnik. Správné by bylo, aby pomoc transparentně plynula do regionů s největším post-covidovským ekonomickým propadem nebo do všeobecně dostupného evropského nástroje (například příspěvky na dlouhodobější evropský kurzarbeit). Naopak pro Česko nevýhodné by bylo, kdyby měly peníze plynout do regionů s nejvyšším počtem nakažených (na obyvatele). To mohou být paradoxně regiony s volnějšími karanténními opatřeními a mírnějšími ekonomickými dopady.
V tuto chvíli jsou ovšem peníze z EU hodně vzdálené a řešení krize zůstává na národních vládách. To platí i pro Česko, kde zatím pomoc stále proudí velmi pomalu. Podle našich odhadů se český podnikový sektor potýká s nedostatkem hotovosti okolo 200 miliard korun. Celková načerpaná pomoc podnikům skrze zajištěné úvěry, odklady daní a přímé finanční injekce (jako kurzarbeit) přitom podle dostupných informací a našich odhadů výrazně nepřesahuje 30 miliard korun.
Pokud rychle nezačnou k podnikům proudit úvěry z nového programu COVID III, bude navíc nedostatek peněz v podnikovém sektoru dál narůstat. I proto je v tuto chvíli nutná nejen rychlejší implementace stávajících programů, ale i úvaha nad novými nástroji. Mohlo by jít například o štědřejší a dlouhodobější program podpory zaměstnanosti (Antivirus B) nebo o delší odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
