15. 12. 2025
Nová vláda přebírá ekonomiku s nízkou inflací a energie ji v lednu mohou pomoci stlačit ještě níže
Nová vláda přebírá českou ekonomiku v dobrých časech. Letos poroste nejrychleji za poslední tři roky a inflace spadla do těsné blízkosti cíle ‒ v listopadu příjemně překvapila a poklesla na 2,1 %. A na začátku příštího roku se můžeme podívat ještě níže ‒ díky dalšímu zlevnění energií, zejména pak té elektrické. Energie ve spotřebitelském koši zabírají v celku významných 9 %, a proto jejich výraznější změny nelze brát na „lehkou váhu“. Zatímco v lednu 2025 energie zlevňovaly jen kosmeticky, letos tomu může být jinak.
Elektřina šla dolů na začátku roku 2025 jen lehce přes 1 % kvůli tomu, že pokles cen silové elektřiny byl do značné míry vykompenzován růstem regulovaných složek (zejména poplatku za distribuci). Letos tomu tak nebude. Pokles cen silové elektřiny sice může být mírnější, ale regulované složky nijak výrazně neporostou ‒ v průměru tak podle dosavadních oznámení energetických společností odhadujeme pokles cen elektrické energie přes 4 %. A to navíc nemusí být vše. Kartami může ještě teoreticky zamíchat plánované odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie (POZE), které chce nastupující vláda hradit domácnostem. Odpuštění poplatku by podle našich odhadů zlevnilo elektřinu domácnostem v průměru o dalších 10 %.
Lehce dolů, i když o poznání méně, mohou jít v lednu také ceny plynu. Tady se však výrazněji liší situace mezi jednotlivými dodavateli plynu (někteří již výrazněji zlevňovali v minulosti), a v průměru proto předpokládáme pokles cen jen mezi 1-2 %.
Obrázek levnějších energií nám však asi trochu zkazí tuhá paliva v čele s uhlím. Ceny pevných paliv, zejména uhlí, mohou od 1. ledna 2026 vzrůst v důsledku zavedení systému EU ETS 2. O kolik, je velmi těžké říct. Hlavní dodavatelé však již připravují domácnosti na to, že budou muset počítat s citelným zdražením dodávek.
I tak by však celkově energie ve spotřebitelském koši měly v lednu v průměru zlevnit více než loni a dočasně mohou dostat spotřebitelskou inflaci pod 2 %. Těžko ovšem čekat, že by ČNB v reakci na nižší inflaci měla vládě pomáhat dalším snížením úrokových sazeb. Pod „inflačním povrchem“ totiž dál uvidíme zrychlenou inflaci služeb, a právě na ty jsou centrální bankéři velmi citliví…
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
