CZK/€ 24.470 +0,18%

CZK/$ 22.262 +0,19%

CZK/£ 29.211 -0,02%

CZK/CHF 26.546 +0,65%

13. 10. 2020

Nová prognóza: epidemiologická opatření nesrazí ekonomiku jako na jaře

 

Zhoršení epidemiologické situace v ČR a zpřísnění karatenních opatření se negativně promítne do vývoje ekonomické aktivity, což bude mít v porovnání s naší minulou prognózou za následek větší propad HDP v letošním roce a nižší růst české ekonomiky v roce příštím.



 


Hlavním předpokladem nové prognózy je zavedení dočasných karanténních opatření během čtvrtého čtvrtletí letošního roku s délkou trvání přibližně jeden měsíc, které se negativně promítnou především do sektoru služeb (především v odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“) s dopadem zhruba 40 mld Kč (k části z nich již došlo, celkově čekáme dopad do HDP -3,4pb ve 4Q). Sektor služeb bude nicméně negativně ovlivněn i v dalších týdnech, když vzhledem k epidemiologické situaci se budou lidé některým aktivitám a službám vyhýbat dobrovolně.
Druhým předpokladem je v porovnání s jarem podstatně nižší negativní dopad do průmyslové produkce v české ekonomice ve výši zhruba 15 mld Kč (dopad do HDP -1,3pb ve 4Q). Aktuální výhodou pro český export je relativně příznivá situace v Německu a některých dalších zemích eurozóny, kde pokračuje ekonomické oživení s kladným dopadem do zahraniční poptávky po českých exportech. V tomto ohledu je také důležité, že výrazněji nevázne dovoz mezispotřeby (různých součástek a komponentů) ze zemí Asie. Na druhou stranu rostoucí počet lidí v karanténě nebo na Ošetřovném bude omezovat produkci firem.
Ačkoliv k dalšímu zhoršení epidemiologické situace v eurozóně pravděpodobně dojde, celkový dopad do českého vývozu již nebude takový, jaký jsme viděli během první poloviny letošního roku. I tak ale přispěje během následujících měsíců k většímu poklesu HDP.
Pro letošní rok vypadá změna růstu HDP relativně mírně, když vzhledem k výraznému propadu během první poloviny letošního roku měníme prognózu „jen“ zhruba o jeden procentní bod. To je nicméně dáno tím, že během třetího čtvrtletí došlo v české ekonomice k relativně svižnému oživení jak domácí, tak i zahraniční poptávky, což celkové HDP pro letošní rok „nepustí“ až tolik směrem dolů. Celkový vývoj v jednotlivých čtvrtletích pro letošní rok je vidět v následující tabulce s mezičtvrtletními a meziročními tempy růstu.
Alternativní scénář: omezující opatření až do jara
V základním scénáři prognózy předpokládáme, že nedojde k lockdownu ve smyslu výraznějšího omezení chodu ekonomiky a výrobních podniků. Tento vývoj se nicméně nedá vyloučit. To se netýká jen ČR, ale i eurozóny. Napříkald v případě lockdownu v některých zemích EMU došlo na jaře k propadu zahraniční poptávky po českých exportech. Firmy tak omezovaly svou produkci nejen vzhledem k vývoji epidemiologické situace v ČR, ale i z toho důvodu, že jim klesl odbyt do zahraničí.
V alternativním scénáři počítáme s omezením chodu ekonomiky až do konce března s tím, že primárně opět půjde o negativní vliv do sektoru služeb, k němuž se nicméně výrazněji přidá i omezení chodu výrobních podniků v ČR i v eurozóně. Oproti letošního jaru ale půjde o kratší a méně výrazná omezení, nicméně déle trvající.
Dopad na prognózu úrokových sazeb
Vzhledem ke zhoršení ekonomického vývoje, ke kterému v následujících týdnech dojde a které se přenese i do začátku příštího roku měníme prognózu úrokových sazeb.
V minulé prognóze jsme čekali první zvýšení sazeb v srpnu 2021 a další na přelomu let 2021/22. Vzhledem k posunu pevnějšího oživení vývoje ekonomické aktivity ČNB pravděpodobně odloží i první utažení měnové politiky a to na listopad 2021. K dalšímu zvýšení by pak mohlo dojít již na začátku roku 2022.
Celkový příběh neměníme. I nadále po odeznění pandemie dojde k pevnému oživení ve světové (i české) ekonomice, které sebou ponese i nárůst inflačních tlaků. Inflační prostředí je navíc v ČR zvýšené, což je vidět i na vývoji jádrové inflaci. I přes výrazný pokles ekonomiky jádrová inflace nemá tendenci výrazně zpomalovat. ČNB tak bude muset začít včas přitahovat měnovou politiku, aby se inflace v roce 2022 a 2023 nedostala opět vysoko nad inflační cíl podobně, jako k tomu došlo v letošním roce.
Pokud by došlo k naplnění alternativního scénáře, ČNB by mohla sazby ještě dále snížit na technickou nulu. K prvnímu zvýšení sazeb by došlo až na začátku roku 2022.
David Navrátil
Hlavní ekonom ČS


Související články

Komentář: Zaměřme se na ekonomiku, ne na politiku

Výsledky voleb v polovině prezidentského období v USA přinesly víc než očekávaný posun ve prospěch demokratů a prudký pokles amerických akcií. Domníváme se však, že Kongres bude mít jen omezené možnosti prosadit zásadní změny, a proto upřednostňujeme pozornost věnovat ekonomickým údajům, které zůstávají uklidňující.

Text: Redakce

11. 11. 2026

Konec pouhého kopírování indexů? Investoři objevují potenciál aktivně řízených ETF

Nová data ukazují, že investoři chtějí ve větší míře využívat aktivně řízená ETF, aby zvýšili odolnost svých portfolií a zároveň využili růstové příležitosti, které přináší geopolitické napětí a s tím spojené výkyvy na trzích. K dosažení nadvýnosů oproti trhu však ETF potřebují správné vstupní informace.

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

04. 11. 2026