Na začátku roku 2016 skutečně růst podle komentářů německého statistického úřadu táhla spotřeba domácností a vlády, zatímco zahraniční obchod přešlapoval na místě. To ale neznamená, že Němci se z věřitelů, kteří každoročně kumulují úspory, stanou přes noc dlužníky závislými na přílivu úspor (kapitálu) ze zahraničí. Naopak Německo, nehledě na zrychlující domácí poptávku, dál vykazuje zlepšující se vnější rovnováhu. Bilance běžného účtu se v roce 2015 vyhoupla do rekordního přebytku 8,6 % HDP a zdá se, že tento trend pokračoval i v prvních třech měsících roku 2016. Je to samozřejmě částečně také důsledek prudkého propadu cen ropy. I když jej ale zohledníme, tak stále německý běžný účet zůstává v obrovských přebytcích a nezhoršuje se… To vše ve chvíli, kdy v německé ekonomice zrychlují mzdy i spotřeba a člověk by intuitivně čekal, že se přebytky úspor (běžného účtu) budou ztenčovat. Co to znamená? Kdyby to šlo, Německo by si dnes zasloužilo silnější kurz, který by mohl ještě více podpořit domácí poptávku a ztenčit přebytky se zbytkem světa.
V této souvislosti si nelze nevzpomenout na Česko. I ČNB totiž sází na to, že s pokračujícím oživením a rychlejším růstem mezd se začne vnější bilance Česka zhoršovat a nebude pak objektivní důvod pro to, aby koruna při opuštění intervencí musela posílit. Jednoduše řečeno ČNB předpokládá, že si ekonomika na slabou korunu časem zvykne. Jak se ale ukazuje, ani německá ekonomika si zatím nezvykla na nahrazení silné marky slabým eurem.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
