05. 02. 2026
Německé chmury, české měnové uvolňování
V posledních týdnech sice přicházejí lehce příznivé signály z německé ekonomiky, nicméně konkrétně automobilový průmysl nadále vykazuje poměrně chmurnou náladu: podle dat institut ifo se v lednu celkové hodnocení situace a vyhlídek v tomto sektoru sice zlepšilo, ovšem jen zcela mikroskopicky: o 0,2 bodu na -19,6 b. V dlouhodobém srovnání tak zůstává na velmi nízké úrovni.
Inflace v eurozóně (harmonizovaná, tj. bez imputovaného nájemného) klesla v lednu na 1,7 % z prosincové hodnoty 2,0 %, která odpovídá inflačnímu cíli ECB. Pokles v tomto rozsahu byl očekáván a byl dán převážně kolísavými složkami inflace (energie, potraviny): jádrová inflace, která tyto složky nezahrnuje, totiž klesla jen o desetinku, a to na 2,2 %. Uvedené meziroční hodnoty inflace v eurozóně jsou v tuto chvíli stahovány dolů zejména cenami energií.
Údaj o inflaci v eurozóně bude jistě jedním ze střípků do mozaiky při dnešním rozhodování Řídící rady ECB ohledně dalšího nastavení úrokových sazeb. Všeobecně se ovšem čeká, že ECB toto nastavení nejspíš nezmění, a to ani ve výhledu několika dalších čtvrtletí.
Dnes v 9:00 dorazí také předběžný odhad lednové inflace ve české ekonomice, přičemž ve stejnou chvíli začne i rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb pro korunu.
V očekáváních (tedy aspoň těch měřených sazbami FRA) ohledně dalšího postupu ČNB došlo za poslední dva měsíce k docela zřetelnému posunu směrem dolů, a to nejspíš pod dojmem zejména (1) nižší pozorované inflace, (2) posunu bilance rizik po prosincovém jednání bankovní rady a (3) komentářů hned dvou členů bankovní rady, kteří před týdnem zmínili rostoucí potřebu začít se bavit o brzkém snížení repo sazby.
V horizontu jednoho roku tak trh čeká nově hned dvě čtvrtbodová snížení repo sazby. My nadále čekáme sice také dvě snížení, ale první až cca v polovině roku 2027 a druhé pak v roce 2028.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
