Německé chmury, české měnové uvolňování

Inflace v eurozóně (harmonizovaná, tj. bez imputovaného nájemného) klesla v lednu na 1,7 % z prosincové hodnoty 2,0 %, která odpovídá inflačnímu cíli ECB. Pokles v tomto rozsahu byl očekáván a byl dán převážně kolísavými složkami inflace (energie, potraviny): jádrová inflace, která tyto složky nezahrnuje, totiž klesla jen o desetinku, a to na 2,2 %. Uvedené meziroční hodnoty inflace v eurozóně jsou v tuto chvíli stahovány dolů zejména cenami energií.

Údaj o inflaci v eurozóně bude jistě jedním ze střípků do mozaiky při dnešním rozhodování Řídící rady ECB ohledně dalšího nastavení úrokových sazeb. Všeobecně se ovšem čeká, že ECB toto nastavení nejspíš nezmění, a to ani ve výhledu několika dalších čtvrtletí.

Dnes v 9:00 dorazí také předběžný odhad lednové inflace ve české ekonomice, přičemž ve stejnou chvíli začne i rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb pro korunu.

V očekáváních (tedy aspoň těch měřených sazbami FRA) ohledně dalšího postupu ČNB došlo za poslední dva měsíce k docela zřetelnému posunu směrem dolů, a to nejspíš pod dojmem zejména (1) nižší pozorované inflace, (2) posunu bilance rizik po prosincovém jednání bankovní rady a (3) komentářů hned dvou členů bankovní rady, kteří před týdnem zmínili rostoucí potřebu začít se bavit o brzkém snížení repo sazby.

^REKLAMA

V horizontu jednoho roku tak trh čeká nově hned dvě čtvrtbodová snížení repo sazby. My nadále čekáme sice také dvě snížení, ale první až cca v polovině roku 2027 a druhé pak v roce 2028.

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny