28. 05. 2026
Naděje na německé oživení slábnou
Německá ekonomika zřejmě ani letos nezažije žádné výrazné oživení. Podle nového výhledu rady ekonomických expertů při tamní vládě bude letošní meziroční růst německé ekonomiky činit jen 0,5 % (na podzim přitom rada očekávala pro letošek růst 0,9 %). V příštím roce by se podle ní měl německý HDP zvýšit o 0,8 %. Od Německa coby plně rozvinuté ekonomiky jistě nemůžeme (s výjimkou mimořádných dob, jako bylo například oživení po covidu) očekávat růsty, které se dají do budoucna předpokládat třeba u Česka (tj. kolem 2 %, nebo i lehce víc), nicméně 0,5 % je skutečně málo, nota bene po třech letech přibližné stagnace.
Mezi důvody pro chabý letošní růst Německa zpráva rady zmiňuje výrazné zdražení ropy a zemního plynu (v důsledku Iránské války) a americkou celní politiku, aale také dlouhodobé faktory, jako je klesající konkurenceschopnost německého průmyslu na globálních trzích a stárnutí populace.
Jak už jsme zvyklí, z hlavního dnešního zdroje globálních geopolitických rizik, tedy z oblasti Blízkého východu, přicházejí rozporuplné informace. Na jedné straně íránská státní televize sdělila, že získala návrh neoficiálního rámce pro memorandum o ukončení válečného konfliktu, podle něhož by Írán uvolnil blokádu Hormuzského průlivu a Spojené státy by stáhly své vojenské síly z blízkosti Íránu a zrušily blokádu íránských přístavů. Na straně druhé ovšem Bílý dům tyto informace odmítl. Trump dokonce výslovně prohlásil, že na dohodu s Teheránem nebude nijak spěchat, protože mu na výsledku midterms nezáleží (naráží tím na spekulace, že právě strach z prohry republikánů v letošních podzimních parlamentních volbách je hlavním faktorem, který by mohl Trumpa tlačit ke snaze se s Íránem rychle dohodnout).
Přímo z bojiště přicházejí podobné zprávy jako v minulých dnech: Americká armáda informovala, že provedla v Íránu nové údery (na americkou základnu, z níž přišel útok, pak údajně zaútočily íránské Revoluční gardy) a také Izrael uvedl, že provedl útoky na více než 150 míst zaměřených na Íránem podporovaný Hizballáh po celém jižním Libanonu. A jak už jsme taky zvyklí, trhy si popsané protikladné informace vykládají v zásadě spíš optimisticky: cena ropy s dodávkou příští měsíc se drží pod 100 dolary za barel, tedy výrazně níž, než byla ještě třeba před týdnem.
Investice do domácích a zahraničních fondů kolektivního investování nabízených v ČR dosáhly výše 1 423 mld. Kč, tj. za první letošní čtvrtletí vzrostla jejich hodnota o 13 mld. Kč (rozklad tohoto čísla na příliv klientských peněz a změnu tržní hodnoty nakoupených aktiv bude možný až po zveřejnění detailních čísel). Fyzické osoby držely 90 procent objemu majetku fondů, desetinu měly právnické osoby. Podíl zahraničních podílových fondů se už téměř deset let drží blízko jedné třetiny celku. Fondy kvalifikovaných investorů schraňovaly oproti podílovým jen asi dvoutřetinový objem: 906 mld. Kč.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
