Koruna strávila první tři dny minulého týdne v napjatém očekávání, přilepená k psychologické hranici EUR/CZK 25,60. Komu tou dobou připadala koruna „slabá“, byl záhy vyveden z omylu. Ve čtvrtek ráno se trhy probudily do zpráv o zákazu létání Evropanů do USA, ovšem s nadějí na podporu od Evropské centrální banky, která měla na programu zasedání. ECB ale ke změně sazeb nesáhla a Christine Lagardeová svým vystoupením trhy taktéž neuklidnila. Poslední kapkou pak bylo nedělní mimořádné zasedání Fedu, který srazil americké sazby o celý procentní bod až na nulu, zatímco v České republice byla ve stejnou dobu oznámena celoplošná karanténa. Již v pondělí ráno se pak koruna ocitla pod masivním tlakem, během pouhých 90 minut oslabila o 75 haléřů a zastavila se až na EUR/CZK 27,00. Dostala se tak na nejslabší úroveň od ukončení kurzového závazku ČNB v květnu roku 2017.
Pro nadcházející týdny se pro další vývoj kurzu české měny nabízejí dvě klíčové otázky. Ta první je ryze epidemiologická, totiž jak se bude dařit boj s virovou nákazou na tuzemské i evropské scéně. Zde nadále platí, že čím lépe pro virus, tím hůře pro korunu. O něco více ovšem lze říci o postoji, který zaujme Česká národní banka.
Nejbližší pravidelné zasedání bankovní rady ČNB je plánováno na příští čtvrtek, 26. března. Tržní spekulace se momentálně kloní ke snížení základní sazby o 50 bazických bodů, tedy na 1,75 %. K tomuto je pravděpodobně vede přesvědčení, že ČNB bude následovat kroky ostatních světových centrálních bank, jako je Fed či Bank of England, a zároveň bude chtít vyslat podpůrný signál směrem do tuzemské ekonomiky a tím jí dodat vzpruhu. Je ovšem nutné si uvědomit, že trhy byly v posledních letech konzistentně ve svých odhadech na českou měnovou politiku vychýleny směrem k nižším sazbám. Současná bankovní rada je tak o něco větší jestřáb, než činí konsenzus trhu. ČNB kromě toho nemá v popisu práce ani kopírovat americký Fed, ani řídit českou ekonomiku: jejím hlavním posláním je držet inflaci poblíž 2 %. České ceny přitom rostou podstatně svižněji, a ačkoliv do budoucna bude protiinflačně působit předpokládané výrazné ochlazení ekonomické aktivity (například ropa zlevňuje přímo dramaticky), aktuálně slabá koruna naopak veškeré dovozy zdražuje a inflaci tak zesiluje. Kurzový mechanismus navíc působí na inflaci mnohem rychleji, nežli rozhodnutí centrální banky. Také pomáhá českým exportérům vyrovnat se lépe s výpadky poptávky. Případné snížení sazeb by tak pravděpodobně plnilo spíše signální nežli měnověpolitickou funkci. Z dosavadních vyjádření víme, že pro snížení sazeb bude Aleš Michl. Oldřich Dědek by si s touto myšlenku zřejmě byl ochoten pohrát, zatímco Vojtěch Benda či Jiří Rusnok nevypadají přikloněni ani na jednu stranu. Na devizový trh se také po nějaké době může vrátit ČNB, ovšem tentokrát by mířila opačným směrem. Jak v rozhovoru naznačil člen rady Benda, Česká národní banka může být ráda za své objemné devizové rezervy, kterými zatím jen na dálku odrazuje trhy od spekulací na další oslabení kurzu.
Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank
