Pondělí 30. listopadu. Svátek má Ondřej.

Měnová politika ČNB zůstává podle očekávání beze změny

Vývoj ekonomiky 05.11.2020 | 16:04 0 Komentářů

Česká národní banka na dnešním zasedání rozhodla ponechat základní repo sazbu na současných 0,25 %. K žádnému překvapení tak nedošlo, když stabilitu měnově politických úrokových sazeb čekalo čtrnáct z patnácti analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Velká část členů bankovní rady se totiž již před samotným jednáním vyjádřila, že měnová politika je podle nich v současné chvíli dostatečně uvolněná. Beze změny zůstala také diskontní a lombardní sazba.

Hlavním argumentem proti dalšímu uvolnění měnové politiky je podle předchozích vyjádření centrálních bankéřů především tuzemská inflace, která se dosud pohybovala nad třemi procenty, a tedy i nad horní hranou tolerančního pásma ČNB. K dvouprocentnímu cíli se přitom inflace bude s největší pravděpodobností vracet jen zvolna.

Rychlejší zůstává zejména jádrová inflace, která se již přiblížila ke čtyřem procentům a v posledním půl roce byla vyšší než ČNB předpovídala. Důvodů pro to je více. Jednak současný pokles ekonomiky zatím nevedl k významnému poklesu příjmů, když velkou část jejich výpadku kompenzovala expanzivní vládní politika. Část podnikatelů navíc stále mění své ceny jednou ročně a je tak možné, že ty i nadále odpovídají dobré hospodářské situaci loňského roku. To se týká spíše odvětví služeb, kde již nicméně růst cen v posledních měsících zpomaloval zpět ke dvěma procentům.

V oblasti obchodu, kde se stále více prosazují prodeje přes internet, je změna cen snazší a také rychlejší. Navíc velká část zboží je dovážena ze zahraničí a na jejich ceny tak působí výkyvy kurzu koruny. Ta přitom v posledním období výrazně oslabila, když od února do října proti euru ztratila necelých deset procent. To je nejspíše i důvod zrychlujícího růstu cen obchodovatelných statků, který tak tlačí na vyšší jádrovou inflaci. Vliv slabšího kurzu se v cenách promítá i proto, že většina dováženého spotřebního zboží je prodávána s nízkými jednotkovými maržemi.

K tomu, že by ČNB proti slabé koruně zakročila a ztlumila tak růst cen, však nedojde. Slabá koruna společně s nízkými úrokovými sazbami totiž pomáhá ekonomice postavit se zpět na nohy. A po příchodu druhé vlny koronavirové pandemie je už jasné, že to nějakou dobu potrvá. V souvislosti s tím se dá očekávat, že nová prognóza centrální banky bude obsahovat hlubší propad tuzemské ekonomiky než dosavadních -8,2 %. Naše prognóza v letošním roce očekává pokles HDP o 7,6 % a k dosažení předkrizové úrovně podle nás dojde až začátkem roku 2023.

Sazby centrální banky tak zůstanou na současné nízké úrovni ještě poměrně dlouhou dobu, podle nás alespoň do konce příštího roku. Zavedení některého z nekonvenčních nástrojů však také nečekejme. Z jednotlivých vyjádření centrálních bankéřů totiž doposud vyplývala spíše neochota přistoupit k razantnějším krokům. ČNB se tak i nadále bude soustředit především na udržení stability finančního sektoru a také podmínek pro snadný přístup k likviditě ze strany domácností a firem. K dalšímu případnému uvolnění hospodářských politik tak bude zřejmě docházet již jen na straně politiky fiskální. Její expanzivní charakter centrální bankéři také často zmiňují, když opodstatňují adekvátnost současného nastavení měnové politiky a je faktem, že fiskální politika má aktuálně silnější nástroje pro akutní podporu ekonomiky.

MARTIN GÜRTLER
Economist
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.