23. 04. 2024
Majitele kryptoměn v Česku tvoří ze dvou třetin mileniálové a generace Z
Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.
Pro srovnání – stejný procentuální poměr držitelů kryptoměn za rok 2022, tedy 13 %, mělo v průzkumu statista.com 125milionové Japonsko a 38milionová Kanada získala pouze o procento navíc – 14 %.
Kdo investuje v Česku do kryptoměn?
V roce 2023 platforma statista.com dále mapovala demografický profil českých krypto investorů. Z výsledků průzkumu vyplývá, že vlastníky kryptoměn jsou spíše muži (79 %) oproti ženám (21 %) a že investicemi do kryptoměn se zabývají především mladší ročníky, a to typicky generace Z (28 %) a mileniálové (42 %).
Zájem o kryptoměny ze strany mladých lidí není až tak překvapivým zjištěním, protože digitální měny jsou stále velmi mladým odvětvím. Podobné výsledky ukázaly průzkumy statista.com také v okolních zemích – v Polsku nebo Německu.
Celkově jde o segment finančního světa, který vyžaduje určitou úroveň technologických znalostí, které jsou bližší právě mladším generacím – minimální technologické know-how je nutné nejen pro vstup na krypto obchodní platformy, ale také pro správné ovládání krypto peněženek, nezbytných pro bezpečné uchovávání digitálních mincí.
REKLAMA
Ostatně porozumění vědě a technologiím je jeden z hlavních zájmů českých majitelů kryptoměn – po financích a ekonomii (63 %) se o technologické odvětví aktivně zajímá 57 % respondentů průzkumu. V těsném závěsu je potom zájem o cestování s 56 %. Oproti průměrným spotřebitelům (31 %) také majitelé kryptoměn výrazněji tíhnou k poslouchání podcastů, a to až téměř dvojnásobně (59 %).
Kromě životního stylu a zájmů českých držitelů kryptoměn průzkum monitoroval také jejich politické přesvědčení, úroveň vzdělání nebo jejich názory na aktuální výzvy, které jim život
v České republice přináší. 79 % z nich tak považuje za nejaktuálnější nutnost řešení inflace
a výše životních nákladů, 52 % nejvíce trápí státní dluh a pro 50 % představuje problém aktuální situace okolo bydlení v České republice.
