Legislativní spěch v oblasti před volbami: Riziko významných problémů v praxi

„Tento způsob projednávání významných změn těsně před volbami vyvolává vážné obavy nejen z hlediska legislativní čistoty, ale také kvůli zásadním dopadům na praxi,“ komentuje Lenka Nováková, vedoucí Sekce daně z příjmů fyzických osob KDP ČR.

Jedná se o poslední příležitost v tomto volebním období zasáhnout do zákona o daních z příjmů. I když vláda deklarovala, že nebude obcházet standardní legislativní proces prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů, skutečnost je jiná a dopady jsou zřetelné. Navíc se vláda zavázala ke zrušení nesystémových daňových výjimek, což se však v praxi děje opačným směrem.

„Příkladem je kompenzační balíček, který byl v podstatě celý načten formou poslaneckého pozměňovacího návrhu a způsobil závažné výkladové problémy a nejasnosti například u zaměstnaneckých benefitů nebo v oblasti dohod o provedení práce (DPP). Opakovaně jsme upozorňovali, že zvolené řešení pro DPP je v praxi neproveditelné a nespravovatelné, což vedlo k tomu, že byl systém defacto vrácen do původního stavu.“ uvedl Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob.

Obdobný přístup se objevuje i u aktuálně projednávaných návrhů. Týká se především zaměstnaneckých opčních plánů, kde Komora předložila připomínky ve velmi krátkém termínu, ale dosud nebyly vypořádány. Načtený návrh mnohé z problémů ponechává, a navíc zavádí další, které budou v praxi velmi problematické. „Navrhuje se nesystémové a nekoncepční zdanění příjmů ze zaměstnaneckých opčních plánů, což by představovalo již třetí režim zavedený během jednoho a půl roku, přičemž jsme se ještě nestihli vzpamatovat z předchozích změn,“ upozorňuje Lenka Nováková.

^REKLAMA

Dalším příkladem je navrhovaná změna v oblasti daňové podpory výzkumu a vývoje, která s JMHZ vůbec nesouvisí. I k tomuto návrhu jsme v minulosti uplatnili připomínky, které nebyly vypořádány a některé problémy v načteném pozměňovacím návrhu zůstávají.

„Jsme přesvědčeni, že daňová legislativa by měla být tvořena standardním, transparentním procesem, založeným na odborné debatě. Nerespektováním připomínek odborné veřejnosti vznikají právně nejasná a těžko aplikovatelná pravidla, které dopadají na všechny – občany, firmy i stát,“ doplňuje Jiří Nesrovnal.