Konečně jednociferná inflace i podle evropské metodiky

Velký rozdíl mezi národní inflací, která nedosahuje ani sedmi procent, a harmonizovanou vyplývá ze (ne)zahrnování tzv. imputovaného nájemného. Zatímco do národní inflace zahrnujeme pod tímto pojmem ceny nemovitostí, rekonstrukcí a stavebních materiálů, evropská inflace tyto náklady domácností ignoruje. A protože v poslední době se tyto ceny vyvíjejí z pohledu spotřebitele příznivěji, je národní inflace nižší.

Aktuálně je česká harmonizovaná inflace čtvrtou nejnižší v rámci celé EU. Absolutním rekordmanem je Maďarsko s více než dvanáctiprocentní inflací, následované Rumunskem a Slovenskem. Právě příklad Maďarska a Slovenska je v tomto případě velmi zajímavý, protože obě země se rozhodly limitovat některé ceny pro spotřebitele. Na Slovensku u energií, v Maďarsku dokonce u potravin. Vypadá to tak, že inflace si cestu najde i přes tvrdé cenové regulace. Zafixují se ceny jednoho, o to více vzrostou ceny jiného zboží. 

Při pohledu na podrobnější data je zřejmé, že inflační vlna v ČR postupně opadá, i když i v případě harmonizované inflace bude v následujících třech měsících sehrávat negativní roli energetický úsporný tarif.

Inflační momentum nicméně slábne, a to jak v případě jádrové inflace, tak i u dalších položek. Výjimkou jsou v našem případě služby a zejména nájemné, kde růst cen v posledních třech měsících stále ještě akceleruje. Příznivě vypadají naproti tomu ceny potravin a volnočasových aktivit.

^REKLAMA

Nic se ovšem nemění na faktu, že inflační vlna začínala v ČR dříve než v ostatních zemích, a ještě k tomu trvala déle.

Petr Dufek, hlavní ekonom CREDITAS