18. 08. 2020
Konec moratoria může české a německé ekonomice “zatopit”. Stejně tak, jako jeho natažení
Od září zase do našich životů naplno vstoupí roušky a připomenou nám, že boj s virem ještě zdaleka není u konce. A i když akciové trhy zkouší zdolat nová maxima, ani v ekonomice není vyhráno. Největší zátěž pro podniky a domácnosti může přijít paradoxně až na podzim.
Druhý kvartál byl sice ve znamení rekordních propadů HDP, podniky a domácnosti však v řadě míst držely nad vodou mimořádná opatření – kurzarbeity dočasně chránící zaměstnance a mimořádná moratoria dočasně chránící i nesolventní podniky. V sousedním Německu tak vidíme, že historicky největší propad HDP zatím nevedl k vlně insolvencí a počet bankrotů je poblíž 25ti letých minim (viz graf). To se však v Německu může změnit na konci září a v Česku již na konci srpna, kdy končí mimořádné moratorium.
Podle průzkumu institutu Ifo německé firmy očekávají, že karanténní opatření budou ekonomiku tlumit v menší či větší míře do konce roku 2021. Návrat k předkrizové produkci tedy bude velice pomalý a řadě podniků se krach nevyhne. Pokud však na podzim rychle vzrostou insolvence, může to teoreticky ohrozit i řadu zdravých firem, na které dopadne jejich platební neschopnost.
I proto se v Německu množí hlasy volající po natažení moratoria až do jara příštího roku. Tím si však na sebe německé hospodářství může ušít past. Pokud bude dlouhodobě udržovat při životě velké množství “zombie” firem, může to mít na ty zdravé ještě závažnější a dlouhodobější negativní dopady. Zombie podniky mohou vytvářet nezdravý tlak na nízké ceny, tlačit dolů marže i pro zdravé podniky a bránit nezbytné restrukturalizaci. A na jaře 2021 by pak Německo čekal ještě výraznější skokový nárůst insolvencí. A to těsně před německými parlamentními volbami, které jsou na programu nejpozději do října 2021.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
