K meziročnímu zlepšení salda nejvíce přispělo inkaso daní a příjmy z EU

Příjmy státního rozpočtu se na konci května meziročně zvýšily o 7,3 % (+52,9 mld. Kč). Inkaso daní se zvýšilo o 7,5 % (+25,7 mld. Kč. Výnos daně z neočekávaných zisků poklesl o 3,7 mld. Kč. Výběr pojistného se zvýšil o 7,2 % (+17,5 mld. Kč). Příjmy byly posíleny také finančními prostředky z EU a finančních mechanismů skrze zapojení Národního plánu obnovy o 6,4 mld. Kč (+12,8 %).  Meziročně pozitivně ovlivnil inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+14,2 %, +6,9 mld. Kč) růst mezd a platů a vliv daňových změn účinných od roku 2024. Mezi tyto změny patří snížení hranice pro druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob, úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů, zrušení či omezení vybraných slev na dani. U inkasa daně z příjmu právnických osob se odrazil vliv vyrovnání daně u části daňových subjektů (+3,9 %, +1,8 mld. Kč). Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,2 %, +12,3 mld. Kč) pozitivně ovlivňuje růst nominálních výdajů domácností. Inkaso spotřebních a energetických daní (+5,4 %, +3,3 mld. Kč) se meziročně zvýšilo díky výběru spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků, což je zapříčiněno navyšováním sazeb spotřební daně v rámci čtyřletého plánu. Se změnami souvisí také předzásobení se produkty, stejný princip platí také u lihu. Meziročně se zvýšilo inkaso ostatních spotřebních a energetických daní.

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 13,0 mld. Kč (+1,4 %). Nejvýznamnější byl podíl běžných výdajů (+1,7 %, 15,2 mld.  Kč), následovalo financování vzdělávání (+13,2 mld. Kč), sociálních transferů (+8,7 mld. Kč), obsluha státního dluhu (+2,9 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+2,7 mld. Kč) a kompenzace České poště (+2,3 mld. Kč). Na druhé straně běžné výdaje snížilo ukončení státních dotací na vysoké ceny energií (-10,0 mld. Kč) a transfery státním fondům (-8,5 mld. Kč). Meziročně se snížila investiční aktivita o 2,2 mld. Kč. Ze sociálních dávek (+2,0 %, +7,5 mld. Kč) se zvýšilo financování důchodů (+0,3 %, +0,9 mld. Kč), příspěvek na péči vzrostl o 3,6 mld. Kč. Rodičovský příspěvek klesl o 0,8 mld. Kč.  Neinvestiční transfery pro územní rozpočty vzrostly na 136,8 mld. Kč (+7,9 %, +10,0 mld. Kč).

Od roku 2026 deficit státního rozpočtu prohloubí výdaje na obranu, které by se měly dle rozhodnutí vlády postupně navýšit každoročně o 0,2 % HDP až na 3 % HDP v roce 2030. Výdaje na obsluhu státního dluhu se zvýšily na 37,9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 8,4 %. Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až květen 2025 odpovídají zhruba stejné výši výdajů úhrnem za celý rok 2008 (37,66 mld. Kč).

Konsolidace veřejných rozpočtů pozitivně ovlivnila inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Letos se začaly projevovat změny, které byly přijaty v rámci konsolidačního balíčku, například zrušení či omezení vybraných slev na dani. Konsolidace je mírná a pozvolná, schodky se snižují, avšak je otázkou, jak dopadne finální rozpočet na konci roku a zda bude dodržen plánovaný deficit. V tomto roce se mohou na příjmech do státního rozpočtu negativně propsat americká cla, která by mohla zpomalit růst ekonomiky a snížit růst příjmů. To by mohlo tvořit tlak na dodržení plánovaného schodku.

Autor: Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank