Podle bankovní rady dosavadní data z ekonomiky se přiklání k tzv. alternativnímu scénáři, který předpokládá stagnaci v Eurozóně a mírný pokles (-0,4%) domácí ekonomiky. ČNB v základním scénáři totiž předpokládá růst HDP v příštím roce kolem 2012. Překvapením nejsou ani poznámky, že rizika se vzhledem k prognóze, která připouští i mírný pokles sazeb, vyvíjí mírně pro-inflačně, což vlastně odpovídá stabilitě sazeb, tj. klesají důvody pro snížení sazeb.
Za hlavní pro-inflační faktory patří vyšší inflace v říjnu a listopadu, což ale může souviset s přípravou na zvýšení DPH od začátku roku a další vlivem je slabší koruna. Na druhou stranu guvernér Singer uvedl, že problém slabší koruny bankovní rada výrazně nedebatovala, což je překvapivé, protože se předpokládalo, že slabší koruna bude výrazným faktorem pro změnu sazeb a může vyvolat i jejich zvýšení.
Naopak za hlavní proti-inflační riziko patří případná recese v domácí ekonomice a západní Evropě. ČNB v příštím roce stále očekává inflaci do 3%, což je podle našeho názoru optimistický odhad a i díky slabší koruně očekáváme inflace na úrovní 3% a možná i mírně vyšší.
Podle našeho názoru nadále zůstává hlavní scénář stagnace sazeb i celý příští rok. Z prohlášení guvernéra Singera vyplývá, že ČNB bude spíše vyčkávat a bude třeba výraznější důvody pro změnu úrokových sazeb, tj. výrazně slabší koruny, vyšší inflace příští rok a nebo případně hlubší recese pro snížení sazeb.
Koruna k euru na rozhodnutí ani tiskovou konferenci nereagovala a obchodovala se kolem 25,60 CZK/UER. Bez reakce vše přešel peněžní a dluhopisový trh.
REKLAMA
Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Bank
