Středa 28. července. Svátek má Viktor.

Je zadlužení Itálie reálná hrozba pro eurozónu?

Makro 27.08.2014 | 10:52 1 Komentář

Za udržitelnou lze považovat takovou úroveň dluhu, kdy je země schopna dostát svým závazkům, tzn. bez toho, aby požadovala oddlužení a nedostávala se do skluzu se splácením.

Poměr veřejného dluhu Itálie k HDP v prvním čtvrtletí 2014 dosáhl 135,6 %. Nejenom že se jedná o hodnotu výrazně nad Maastrichtským kritériem (max. 60 %), ale mnohem znepokojující je, že se jedná o nové historické maximum. A to v době, kdy italská ekonomika čelí opětovnému pádu do recese.

Italský veřejný dluh je nejvyšší v historii

clipboard0193

Růst HDP je klíčovou veličinou, pokud jde o posuzování udržitelnosti veřejného dluhu

Pokud se podíváme na podíl „veřejný dluh/HDP“, je jasné, že pokud celková úroveň dluhu (tedy čitatel zlomku) roste rychlejším tempem než HDP (tedy jmenovatel zlomku), tento poměr se zvyšuje.

Stabilizace poměru dluh/HDP vyžaduje výraznější úsilí ve fiskální konsolidaci a/nebo rychlejší růst HDP

clipboard0194

 

Výše uvedená jednoduchá rovnice ukazuje, jaká musí být bilance veřejných rozpočtů (b*), aby při daném tempu nominálního růstu HDP (γ) byl poměr dluh/HDP stabilní (d*).

(Více viz: Julio Escolano, A Practical Guide to Public Debt Dynamics, Fiscal Sustainability, and Cyclical Adjustment of Budgetary Aggregates, IMF, Technical Notes and Manuals, January 2010, str. 5, https://www.imf.org/external/pubs/ft/tnm/2010/tnm1002.pdf)

Kalkulace na základě uvedeného vzorce ukazují, že pokud by italská ekonomika rostla nominálním tempem zaznamenaným v Q1 2014 ve výši 0,74 %, znamenal by to, že ke stabilizaci dluhu k HDP by měla vykazovat deficit veřejného rozpočtu ve výši 1,0 %. Bohužel prognóza Evropské komise počítá pro rok 2014 se schodkem 2,4 %, OECD ve své prognóze dokonce předpokládá deficit ve výši 2,7 %. A to se ještě ve světle slábnoucího růstového výhledu jeví tyto prognózy jako spíše optimistické.

Itálie tak stále ještě nedosáhla bodu stabilizace poměru veřejného dluhu k HDP. Čím více se bude tento poměr zvyšovat, tím méně budou italské veřejné finance udržitelné. Itálie zkrátka potřebuje fiskální reformu a vyšší hospodářský růst.

Roční úrokové náklady, které italská vláda za svůj dluh platí, činí 5 % HDP a dosahují tak nejvyšší úrovně ze všech zemí Evropské unie.

Struktura bilance státního rozpočtu Itálie v % HDP

clipboard0195

Vyšší zdanění není řešením problému

Italská vláda má minimální prostor pro řešení problému fiskální udržitelnosti zvyšováním daní; vládní příjmy totiž dosahují plných 48 % HDP. Daňové zatížení podnikatelů (tzn. daně a veškeré povinné platby, které musí středně velké firmy během roku platit včetně administrativních nákladů s platbami daní a poplatků souvisejících) patří totiž mezi nejvyšší na světě. To činí Itálii z pohledu podnikatelského prostředí značně neatraktivní, odrazující přímé zahraniční investice s negativním dopadem do potenciálního růstu. Zdanění italské ekonomiky je již příliš vysoké, a proto by byly vhodnější fundamentální reformy.

Celkové daně placené podnikatelskou sférou, v % korporátního zisku 

clipboard0196

Itálie má druhý nejnižší podíl pracovní síly s vysokoškolským vzděláním z celé Evropské unie, těsně před Rumunskem, a zároveň poměr minimální mzdy 19letého dělníka či učně k přidané hodnotě na pracovníka je extrémně vysoký. Obojí negativně ovlivňuje italské růstové vyhlídky.

Podíl pracovní síly s vysokoškolským vzděláním, obě pohlaví, v % pracovní síly

clipboard0197Poměr minimální mzdy 19letého dělníka či učně k jeho přidané hodnotě

clipboard0198

Naléhavá potřeba reformy

Lorenzo Bini Smaghi má pravdu, když tvrdí, že „Nejlepším způsobem, jak dostat veřejné finance na bezpečnou cestu, je vrátit Itálii k hospodářskému růstu prostřednictví fundamentů a dalekosáhlých reforem, než cestou krátkodobých rozpočtových opatření.“ (viz http://blogs.ft.com/the-a-list/guest-author/lorenzo-bini-smaghi/))

Doufejme, že italští politici i veřejnost pochopí zprávu, že Itálie nemůže spoléhat na zahraniční poptávky ve světle toho, jak globální ekonomika musí čelit dalším rizikům jako je krize na Ukrajině, v Iráku či pásmu Gazy. Případná neschopnost prosadit nezbytné reformy by zvýšila riziko, že trhy začnou ztrácet důvěru v udržitelnost italských veřejných financí, což může vyústit v další krizi. Vezměme v úvahu pouze velikost italského státního dluhu, který na konci první čtvrtletí činil 2120 mld. EUR. Je tak šest krát větší, než kolik činil Řecký státní dluh v době, kdy dosahoval svého maxima.

Konsolidovaný veřejný dluh, v EUR

clipboard0199

Anne-Françoise Blüher, Founder of www.bluenomics.com 


Jeden komentář: “Je zadlužení Itálie reálná hrozba pro eurozónu?”

  1. Larry Fox napsal:

    Už jste se snažil získat úvěry od bank bez úspěchu? Naléhavě potřebují peníze dostat z dluhů? Potřebuji peníze na rozšíření nebo zavedení své vlastní podnikání? Pro více informací, prosím, kontaktujte prostřednictvím e-mailu: 24hourloanser­vice2011@gmail­.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.