CZK/€ 24.360 -0,08%

CZK/$ 20.813 -0,08%

CZK/£ 28.116 -0,09%

CZK/CHF 26.519 +0,46%

23. 10. 2025

Jak mohou levnější energie ovlivnit inflaci?

 

Drahé energie jsou jedním z témat, které chce nově vznikající vláda řešit. Do médií pronikly zprávy o tom, že se rýsuje shoda na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje (POZE) domácnostem a firmám. Takový krok, pokud by na něj došlo, může mít bezesporu viditelné dopady jak do inflace, tak i na státní rozpočet.

Loading



 

Co se týká inflačního dopadu, předpokládáme tak jako tak v nejbližších měsících další zlevňování silové elektřiny pro domácnosti u hlavních operátorů (od 1.11. již oznámila PRE). Pokud by se k tomu mělo přidat úplné odpuštění POZE pro domácnosti, zlevnilo by to podle našich odhadů v kombinaci s levnější silovou elektřinou domácnostem ceny kumulativně o 9-15 %. Celkovou inflaci by to pak mohlo jednorázově snížit o 0,4-0,7procentního bodu, což by pak pravděpodobně dostalo inflaci na nějaký čas pod 2,0 %.

Je ovšem málo pravděpodobné, že by to byl pro ČNB důvod pro další snížení úrokových sazeb. Změny nepřímých daní a úpravy regulovaných cen (tedy například i POZE) centrální banka může výjimkovat, protože jsou zcela mimo její kontrolu. Centrální bankéři by k tomu pravděpodobně přistoupili. A to proto, že snížení cen energií by mělo dočasný charakter a nepředpokládáme, že by to snížilo také inflační očekávání a výrazněji ovlivnilo mzdová vyjednávání. A navíc směrem k roku 2027 hrozí domácnostem zcela opačný administrativní pro-inflační šok – zavedení systému EU ETS 2.

ČNB by navíc mohla být citlivá na to, pokud by odpuštění POZE a jiná výdajová opatření nově vznikající vlády vedla ke zhoršení výhledu pro veřejné finance. Podle původních plánů hnutí ANO by se sice měly výpadky z plateb POZE kompenzovat z modernizačního fondu (výnosy z povolenek). Ty jsou však účelově vázané a je těžko představitelné, že by se dalo i při zapojení veškeré kreativity použít celých 35 miliard korun chybějících při úplném odpuštění POZE. Navíc potřeba investic do energetických sítí bude časem podle většiny odhadů narůstat a s tím i potřeba nových zdrojů na jejich financování – jednoduše řečeno, “díra” po zrušeném POZE by časem dál narůstala. I proto by asi centrální bankéři měli vnímat odpuštění POZE spíše jako jednorázovou “finanční injekci” domácnostem, která paradoxně může střednědobé plnění inflačního cíle spíše komplikovat než ulehčovat.

Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Loading


Související články

AI mění investiční mapu: Asie těží z nedostatku čipů a infrastruktury

Asijské trhy zůstávají citlivé na geopolitické události, včetně vývoje na Blízkém východě, cen ropy nebo narušení globální dopravy. V současnosti ale hraje výraznější roli jiný faktor: silná investorská poptávka po AI. Důvod je jednoduchý. AI už není jen o softwaru a amerických technologických firmách. Stále více jde o […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

30. 04. 2026

Paradox bezpečného přístavu: Proč cena zlata strádá?

Svět znovu zažívá specifická geopolitická rizika a zlato místo očekávaného impulzivního růstu hodnoty ztrácí dech. Aktuálně se pohybuje pod přibližně 4800 USD za unci a odepisuje zhruba 14 procent ze svých lednových maxim, což mnohé investory mate. Vysvětlení? Státy ho dnes neprodávají kvůli nedostatku důvěry, ale proto, […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

29. 04. 2026

Komentář: Jeden trh pro kapitál – odvážný evropský plán s hrozbou fiaska

Šest největších ekonomik Evropské unie — Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko — zaslalo Evropské komisi dopis, který by ještě před pár lety byl těžko představitelný. Berlín, který se dlouhodobě stavěl na odpor myšlence centralizovaného dohledu nad finančními trhy, tentokrát stojí v čele iniciativy. Cílem je […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

23. 04. 2026