12. 08. 2019
Jáč: Výrazný příspěvek k nárůstu inflace přišel ze strany potravin
Růst spotřebitelských cen v české ekonomice v červenci nečekaně zrychlil a překonal očekávání trhu i centrální banky.
Na úrovni 2,9 % je meziroční inflace zpět v oblasti, v níž se nacházela mezi březnem a květnem letošního roku a atakuje tak horní hranici pásma, jež ČNB toleruje v rámci odchylek od dvouprocentního inflačního cíle.
Výrazný příspěvek k nárůstu inflace přišel ze strany potravin, zrychlení růstu cen je patrné též u některých položek náležejících do tzv. jádrové inflace, jež nejpřesněji odráží vývoj cenových tlaků v domácí ekonomice.
Meziroční inflace v červenci vzrostla z 2,7 % na 2,9 %, když ČNB i finanční trh shodně čekaly stabilitu celkové inflace na úrovni 2,7 %.
Celková inflace se tak hned na počátku třetího čtvrtletí dostala na prognózu ČNB, kterou centrální banka zveřejnila počátkem srpna.
Tahounem nárůstu inflace byly ceny potravin: zde výrazně úřadují ceny zeleniny a především pak brambor, cenový růst se však zrychlil také v případě masných a mléčných výrobků.
Opačným směrem působily ceny pohonných hmot, jež v červenci prohloubily svůj meziroční pokles.
Údaje o jádrové inflaci, jež nejlépe reflektují vývoj cenových tlaků v domácí ekonomice, v tuto chvíli nejsou k dispozici a v průběhu dneška je zveřejní ČNB.
Z dostupných údajů se ale zdá, že jádrová inflace zůstala v červenci buď beze změny, meziročně tedy na úrovni 2,7 %, anebo že se mírně zvýšila.
Pro srovnání: ČNB pro 3. čtvrtletí ve své nedávno zveřejněné prognóze očekávala jádrovou inflaci na úrovni 2,5 %, tedy její mírný pokles z úrovně 2,6 %, jež byla v průměru dosažena v letošním 2. čtvrtletí.
Celková inflace je nad prognózou ČNB a blíží se horní hranici pásma, v jehož rámci centrální banka toleruje odchylky inflace od dvouprocentního inflačního cíle.
Zmíněné toleranční pásmo představuje oblast plus/minus jeden procentní bod okolo 2 %, což je úroveň inflačního cíle ČNB.
Nad prognózou ČNB se zřejmě nachází i jádrová inflace.
Většina členů bankovní rady ČNB ale na zasedání počátkem srpna konstatovala, že není třeba automaticky reagovat na odchylky inflace, pokud se nachází v tolerančním pásmu.
Rezervovaný postoj k možnosti dalšího zpřísnění měnové politiky v české ekonomice vychází i ze skutečnosti, že politika ECB či amerického Fedu se otáčí směrem ke změkčování měnových podmínek s tím, jak tyto banky reflektují rizika zpomalení hospodářského růstu.
REKLAMA
Inflace se nachází nad prognózou ČNB, zpřísňování měnové politiky ale vzhledem k rizikům zahraničního vývoje není na pořadu dne.
Na druhou stranu ale vyšší inflace znamená, že ČNB není v situaci, kdy by měla následovat americkou centrální banku či ECB v jejich krocích směrem ke změkčování měnových podmínek v domácí ekonomice.
Vyšší červencová inflace dle mého názoru neposune většinu členů bankovní rady z jejich stávajícího názoru, dle nějž by měly úrokové sazby ČNB setrvat delší dobu na své stávající úrovni.
Teoreticky může vyšší červencová inflace povzbudit členy bankovní rady, jež jsou nastavení směrem k přísnější měnové politice, nicméně nečekám, že by ČNB v horizontu několika čtvrtletí chtěla své sazby opravdu zvyšovat.
Rizika vývoje ve světové ekonomice, tedy zpomalení hospodářského růstu, hovoří pro opatrnost.
Na druhou stranu lze ale čekat, že na stole nebude v dohledné době ani otázka snižování úroků české centrální banky.
Očekávám, že ČNB letos již své sazby měnit nebude a se stabilitou úrokových sazeb pracuji v hlavním scénáři očekávaného vývoje i pro celý rok 2020.
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE
