Pondělí 10. srpna. Svátek má Vavřinec.

Jáč: Eurozóna hlásí prudký propad. Na předkrizovou úroveň se vrátí nejdříve v roce 2022

Vývoj ekonomiky 31.07.2020 | 12:36 0 Komentářů

Ekonomika eurozóny dle předběžných údajů vykázala v letošním druhém čtvrtletí propad HDP 12,1 % v mezičtvrtletním a 15,0 % v meziročním vyjádření.

V obou případech jde o rekordní míru poklesu HDP, nejde ale o překvapení, neboť dramatický propad ekonomické aktivity byl v případě druhého čtvrtletí zřejmý a souvisel s omezeními v rámci boje s koronavirem.

Třetí čtvrtletí s veškerou pravděpodobností přinese oživení ekonomiky eurozóny ve smyslu mezičtvrtletního růstu HDP, nicméně zprávy na poli koronaviru připomínají, že pandemie i nadále představuje riziko pro hospodářský výhled v Evropě a i v dalších regionech světové ekonomiky.

HDP eurozóny bude meziročně klesat i v dalších čtvrtletích, počínaje letošním třetím kvartálem se ale tempo tohoto poklesu bude zmírňovat.

Mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny o 12,1 % odpovídá očekáváním trhu a jde o historicky nejprudší mezičtvrtletní propad.

V meziročním vyjádření byl ve druhém čtvrtletí též dosažen rekord, neboť pokles HDP o 15 % je bezmála trojnásobný v porovnání s prvním čtvrtletím 2009, kdy svět zápasil s velkou finanční krizí.

Údaje o výkonu HDP v letošním druhém čtvrtletí představují tzv. předběžný bleskový odhad a mohou tedy být dále zpřesňovány.

Zatím také pro eurozónu jako celek nejsou k dispozici detaily, co se týče struktury HDP za letošní druhé čtvrtletí jak ve smyslu výdajů, tak ve smyslu výkonu jednotlivých odvětví průmyslu, služeb a dalších sektorů v ekonomice.

Podobně jako v případě české ekonomiky pro eurozónu ale též platí, že koronavirus zasáhl exporty, investiční výdaje firem a spotřebu domácností a že nad pomyslnou hladinou se tak zřejmě držela pouze spotřeba vlády.

Na straně tvorby HDP pak byla otřesena aktivita jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách, nicméně první průzkumy pro červenec naznačují, že se tyto sektory postupně vracejí k růstu s tím, jak odeznívají dopady restrikcí spojených s koronavirem.

V každém případě ale druhé čtvrtletí přineslo v eurozóně výrazný propad ekonomické aktivity, v mezičtvrtletním vyjádření ve většině případů o více než 10 %.

Toto konstatování platí pro velké ekonomiky typu Německa, Francie či Italie a stejně tak pro menší otevřené ekonomiky, jakými jsou Belgie či Rakousko.

V tomto kontextu je mezičtvrtletní pokles HDP České republiky o 8,4 % pozitivním překvapením jak ve smyslu tržních očekávání, tak v porovnání s naprostou většinou západoevropských ekonomik.

Pro letošek tedy čekáme pokles HDP eurozóny o 10 %: pro srovnání, v roce 2019 vzrostla ekonomika eurozóny o 1,2 %.

Pro rok 2021 pak pracujeme s předpokladem růstu HDP eurozóny v oblasti 5,5 %: hospodářský pokles související s koronavirem tak nebude plně vykompenzován ani v roce 2021 a výkon ekonomiky eurozóny se vrátí na předkrizovou úroveň nejdříve v průběhu roku 2022.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.