15. 06. 2026
Írán a USA hlásí dohodu o otevření Hormuzu, ovlivní to rozhodnutí ČNB?
USA a Írán dosáhly dohody o znovuotevření Hormuzského průlivu a prodloužení příměří. Podpisový “ceremoniál” by se měl uskutečnit v pátek ve Švýcarsku. Dohoda předpokládá postupné odminování průlivu v průběhu 30 dnů, zrušení americké námořní blokády íránských přístavů, prodloužení příměří o 60 dnů a zahájení jednání o íránském jaderném programu – Írán by měl potvrdit závazek nepořizovat jaderné zbraně a dohodnout se na mechanismu likvidace svých zásob obohaceného uranu pod dohledem MAAE. Na tuto zprávu reagovala ropa Brent oslabením o dalších cca 5 % na 83 dolarů za barel a dá se čekat, že půjde o pozitivní impuls i pro českou korunu.
Přes optimismus z dosažené shody však přetrvává značná nejistota ohledně implementace. Podpis memoranda ještě neproběhl a před ním se mají konat přípravná jednání v Dauhá. Komplikujícím faktorem zůstává izraelsko-hizballáhský konflikt – izraelský útok na předměstí Bejrútu v neděli málem celý diplomatický proces vykolejil a Trump na něj reagoval netradičně ostrou kritikou Netanjahua. Dohoda sice formálně zahrnuje i výzvu k ukončení regionálních nepřátelských akcí včetně tohoto konfliktu. Reálná křehkost celé situace však naznačuje, že cesta od podpisu k plné implementaci bude trnitá – a trhy tak mohou v příštích dnech reagovat citlivě na jakýkoliv nový vývoj v regionu.
Otázkou také je, zda nový vývoj na Blízkém východě může změnit výsledek červnového zasedání ČNB? Pravděpodobnější je, že ne. Červnový růst úrokových sazeb se po výrocích člena bankovní rady Jana Procházky a guvernéra Aleše Michla zdá být na spadnutí. A ke změně nálady v bankovní radě došlo nejen v důsledku natahování uzavírky Hormuzu a zvyšování výhledu pro ceny energetických vstupů pro zimu 2026/27. Klíčovým argumentem byla i poslední velmi silná dynamika mezd (+8,2%) a pokračující silná inflace v segmentu služeb (v blízkosti 5%). Právě kombinace přetrvávajícího silného domácího “inflačního podhoubí” s natahujícím se uzavřením Hormuzu byla důvodem pro změnu nálady v bankovní radě. A vzhledem k nejistotě v implementaci celého mírového plánu pravděpodobně tento týden (podobně jako v případě ECB) na signalizační zvýšení české repo sazby o 25 bps dojde.
Pokud by však dohoda byla úspěšně implementována, nedá se vyloučit, že červnový růst úrokových sazeb může být nakonec posledním. Ostatně z výroků centrálních bankéřů lze číst vedle připravenosti v tuto chvíli jednat (a sazby zvýšit), také ochotu jít se sazbami rychle dolů ve chvíli, kdy inflační nebezpečí začne odeznívat.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
