CZK/€ 24.360 -0,08%

CZK/$ 20.813 -0,08%

CZK/£ 28.116 -0,09%

CZK/CHF 26.519 +0,46%

19. 08. 2021

Inflace v eurozóně nad cílem ECB, ale vypovídá to vůbec o něčem?

 

Inflace je na vzestupu nejenom u nás, ale i v dalších unijních zemích. Už bleskový odhad ukázal, že růst cen v zemích eurozóny v červenci zrychlil na 2,2 % a přestřelil tak cíl ECB, avšak jádrová inflace poklesla z předchozích 0,9 % na 0,7 %. Současná inflační vlnka jde z více než poloviny na vrub rostoucím cenám energií, kterým sekundují potraviny, alkohol a tabák.

Česko je s červencovou inflací ve výši 2,7 % v evropském žebříčku na 14. místě. Z hlediska vývoje inflace tak ČR vypadá zvenčí podstatně lépe než doma. Jde ovšem o harmonizovanou inflaci, která na rozdíl od té domácí neobsahuje jednu nyní dost významnou položku zohledňující vývoj cen bydlení. Jde konkrétně o tzv. imputované nájemné. Za tímto označením se skrývají tržní ceny nových bytů a rodinných domů, náklady na samo-stavitelství, renovace, rekonstrukce a údržbu. A drobným doplňkem jsou už pak jen platby za realitní zprostředkování. Zhruba desetiprocentní podíl na spotřebitelském koši dělá z tržních cen bydlení, respektive z imputovaného nájemného v letošním roce dost zásadního inflačního hybatele. Aktuální zatím šestiprocentní meziroční růst této položky je už na celkové inflaci pořádně vidět.Harmonizovaná inflace je o vliv realitního trhu zcela oproštěna a fakticky inflační vývoj v EU či eurozóně vlastně podceňuje. Už při letmém pohledu na vývoj cen bytů v posledním roce je zřejmé, že zdražující reality nejsou zdaleka jen problémem ČR. Ceny bytů totiž letos svižně rostou i v Nizozemí (+11,3 % v Q1), v Německu (+9,4 %) nebo v Rakousku (+8,3 %), takže inflace vypočítaná bez nich může být už docela zavádějící. ECB nicméně právě takovou inflaci cíluje, a proto ignorování dění na realitním trhu jí v podstatě ulehčuje práci a umožňuje pokračovat ve stávající velmi uvolněné politice.

ECB proto dál může hovořit o možnosti krátkodobého přestřelování cíle, který nevyžaduje reakci, jak už o tom byla řeč, když představovala svůj nový koncept měnové politiky zhruba před měsícem. Harmonizovaná inflace, byť sledovaná ECB nebo používaná pro výpočet plnění jednoho z maastrichtských kritérií, se tak hodí už jen k sestavování žebříčků, ale nikoliv pro zjištění skutečného vývoje cen v té které zemi. Alespoň ne v době, kdy ceny realit každé čtvrtletí dosahují nových maxim.

Petr Dufek
Analytik ČSOB

Loading



 

Loading


Související články

AI mění investiční mapu: Asie těží z nedostatku čipů a infrastruktury

Asijské trhy zůstávají citlivé na geopolitické události, včetně vývoje na Blízkém východě, cen ropy nebo narušení globální dopravy. V současnosti ale hraje výraznější roli jiný faktor: silná investorská poptávka po AI. Důvod je jednoduchý. AI už není jen o softwaru a amerických technologických firmách. Stále více jde o […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

30. 04. 2026

Paradox bezpečného přístavu: Proč cena zlata strádá?

Svět znovu zažívá specifická geopolitická rizika a zlato místo očekávaného impulzivního růstu hodnoty ztrácí dech. Aktuálně se pohybuje pod přibližně 4800 USD za unci a odepisuje zhruba 14 procent ze svých lednových maxim, což mnohé investory mate. Vysvětlení? Státy ho dnes neprodávají kvůli nedostatku důvěry, ale proto, […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

29. 04. 2026

Komentář: Jeden trh pro kapitál – odvážný evropský plán s hrozbou fiaska

Šest největších ekonomik Evropské unie — Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko — zaslalo Evropské komisi dopis, který by ještě před pár lety byl těžko představitelný. Berlín, který se dlouhodobě stavěl na odpor myšlence centralizovaného dohledu nad finančními trhy, tentokrát stojí v čele iniciativy. Cílem je […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

23. 04. 2026