Inflace pokračuje v růstu na dubnových 2,5 %

Pohonné hmoty nadále zdražovaly. Ceny u čerpacích stanic v dubnu zhruba v souladu s naším odhadem vzrostly v průměru o 7,3 % poté, co v březnu povyskočily o téměř 20 %. Ve výsledku tedy došlo k dalšímu významnému zrychlení meziročního růstu cen pohonných hmot z březnových 13 % na 24,5 % v dubnu. K tomu zároveň stále přispívala rovněž nízká srovnávací základna, když loni na jaře pohonné hmoty naopak zlevňovaly. Další urychlení růstu cen pohonných hmot bylo hlavním důvodem dubnového zvýšení celkové meziroční inflace, když k němu podle našeho odhadu přispělo z 0,3-0,4 pb. Proti tomu jen částečně působilo snížení spotřební daně na naftu, které v dubnu vešlo v platnost. ČSÚ odhaduje souhrnný vliv daňových úprav na dubnovou meziměsíční inflaci ve výši -0,069 pb.

Dynamika cen potravin naproti tomu zůstala utlumená. Potraviny a nealkoholické nápoje v dubnu meziměsíčně zlevnily o 0,4 %, zatímco ceny alkoholu a tabákových výrobků vzrostly o 0,9 %. Celý agregát cen potravin zahrnující všechny nápoje a tabákové výrobky tak nejspíše zaostal za námi očekávaným růstem o 0,3 % m/m. V meziročním srovnání byly ceny potravin a nealkoholických nápojů v dubnu nižší o 1,3 %, zatímco ceny alkoholu a tabákových výrobků naopak o 5,2 % vyšší. Na ceny potravin budou postupně působit rovněž vyšší náklady na energie, dopravu či hnojiva, jejich dosavadní vývoj ale zůstává nejspíše ovlivněn silnou zemědělskou úrodou z loňského roku.

Regulované ceny prozatím rostly jen mírně. Meziměsíčně byly v dubnu vyšší o 0,2 %, což zhruba odpovídalo naší prognóze. Pokud jde o energie pro domácnosti, tak v dubnu zdražily pouze dodávky tepla a teplé vody, a to meziměsíčně o 0,9 %. Elektřina a plyn naopak nadále zlevňovaly, když nejspíše se zpožděním stále odrážely příznivý vývoj na velkoobchodních energetických trzích před započetím současného blízkovýchodního konfliktu. Ceny elektřiny v dubnu meziměsíčně klesly o 0,1 %, tedy stejně jako v březnu. Ceny plynu po březnovém poklesu o 0,5 % byly v dubnu meziměsíčně nižší o 0,4 %. Kromě pohonných hmot se tak současný šok v cenách ostatních energií prozatím neprojevil.

Opět nejspíše zrychlila i jádrová inflace. Ta se již v březnu v meziročním vyjádření zvýšila z 2,7 % na 2,9 % a my jsme očekávali, že na této úrovni setrvá také v dubnu. Dostupná data ovšem indikují její další možný nárůst ke 3 % či dokonce nad tuto úroveň, a tedy i horní mez tolerančního pásma ČNB. Další zrychlení jádrové inflace naznačuje i vyšší růst cen služeb (4,8 % y/y po březnových 4,7 %) či imputovaného nájemného (5,5 % y/y po březnových 5,4 %). Meziměsíční dynamika váhově důležité položky imputovaného nájemného přitom zůstává na vysokých 0,4 %. K tomu přispívá stále rychlý růst cen nemovitostí a nově pravděpodobně i obnovené zvyšování cen stavebních materiálů, ke kterému v důsledku konfliktu na Blízkém východě došlo. V dubnu se navíc zvýšilo i tempo meziročního růstu skutečně placeného nájemného z březnových 6,1 % na 6,3 %. Kvůli zdražujícímu palivu nyní ostře sledované ceny letecké dopravy potom v dubnu mírně meziměsíčně klesly o 0,4 % a částečně tak korigovaly březnový nárůst o 4,4 % m/m.

^REKLAMA

Pro letošní rok očekáváme inflaci na 2,2 % a pro příští rok její zrychlení na 2,7 %. S ohledem na přetrvávající neprůchodnost Hormuzského průlivu jsou ale rizika naší prognózy vychýlena ve směru ještě vyšší inflace. Očekáváme, že meziroční růst spotřebitelských cen bude ve zbytku roku trendově zrychlovat a k jeho konci se bude blížit ke 3 %. Do neenergetických složek inflace se totiž budou důsledky blízkovýchodního konfliktu podle nás promítat pouze postupně, a tedy se zpožděním. Více k naší aktualizované prognóze píšeme v nedávno zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q26_CZ.

Autor: Martin Gürtler, analytik Komerční banky